Atentátníci z Krčmaně (1947)

Dne 9. září 1947 byly podány na poštovním úřadě v Ostrovní ulici v Praze 2 tři balíčky adresované náměstku předsedy vlády Petru Zenklovi, ministru spravedlnosti Prokopu Drtinovi a ministru zahraničních věcí Janu Masarykovi, obsahující dřevěné krabičky s výbušným zařízením, údajně zhotovené v Krčmani u Olomouce.

Oběti „třídní justice“

Kdy byl z vyšetřovací vazby u Krajského soudu v Olomouci propuštěn Jura (Jiří) Sosnar, není zřejmé, bezpochyby se o to postaral JUDr. Alexej Čepička vzápětí po svém nástupu do úřadu ministra spravedlnosti 25. února 1948. S tím je spojena rovněž otázka, jak tedy mohl být Jaroslav Jura Sosnar v roce 1949 „zbaven funkce (pro anarchistické aktivity v únoru 1948)“ a poslán „do výroby“ – do roku 1954 pracoval v národním podniku Českomoravská-Kolben-Daněk Sokolovo v Praze-Libni jako soustružník (viz www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=642). JUDr. Josef Marjanko byl zatčen již 23. února 1948, na základě intervence Jana Masaryka byl téhož dne propuštěn a dále vyšetřován na svobodě, znovu byl vzat do vazby 19. března 1949 a 11. května 1949 zemřel ve Zvláštní věznici s utajeným režimem Oblastní úřadovny StB v Praze-Ruzyni, údajně spáchal sebevraždu oběšením. Dne 23. února 1948 byli v Olomouci zatčeni JUDr. František Doležel a Ladislav Loveček, jenž při výslechu olomouckou StB 26. února prohlásil, že „veškerá obvinění vznesená na Kopku a spol. v souvislosti s atentátem na čsl. ministry si vymyslel a udání učinil z důvodů politických a lstivých“, ale při dalším výslechu trval na své původní výpovědi. Na poradě 9. března 1948 konstatoval ministr spravedlnosti Čepička, že případ Krčmaň „musí být vyšetřen znovu od základu tak, aby zejména byla zjištěna iniciativa funkcionářů národně socialistické strany, která se dříve projevoval během vyšetřování soudního, zejména za vedení státního zástupce dr. Doležela“. 11. března byl v Olomouci zatčen František Kolava, okresní tajemník ČSNS, na základě předběžného trestního oznámení pro spáchání trestného činu podvodu a křivého svědectví podle § 197 a 199 trestního zákona č. 117/1852 Sb. JUDr. Fr. Doležel byl obviněn ze spáchání trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele pode § 101 trestního zákona č. 117/1852 Sb., jehož se měl dopustit neobjektivním vedením vyšetřování, a L. Loveček byl obviněn ze spáchání trestného činu křivého svědectví podle § 199 tr. zákona č. 117/1852 Sb. Vojenský prokurátor současně vzal do vazby vrchního kriminálního radu v Brně JUDr. Aloise Přikryla a radu Kriminální ústředny MV v Praze JUDr. Miloše Šebora, členy ČSNS, pro zločin zneužití pravomoci veřejného činitele, Přikryl byl navíc obviněn z trestného činu braní úplatků podle § 104 trestního zákona č. 117/1852 Sb.

Již dne 2. března 1948 byli Kopka, Loveček, Zapletal a Kolava převezeni z Olomouce do Prahy, JUDr. Doležel je následoval 25. března. Zatímco Alois Zapletal byl na základě ministra spravedlnosti Čepičky propuštěn z vazby na svobodu 26. března a Jan Kopka opustil vězení 9. dubna, na zbývající vyšetřovance podalo Státní zastupitelství v Praze Krajskému soudu trestnímu v Praze žalobu na Františka Doležela a spol., plánované soudní projednávání stanovené na 10. října 1948 však bylo odloženo na neurčito a Doležel, Kolava a Loveček byli nadále vězněni za drastických podmínek, jež jim způsobily mimořádně závažné zhoršení jejich fyzického a psychického stavu. Teprve 25. listopadu 1953 byli rozsudkem Krajského soudu v Praze odsouzeni pro spáchání trestného činu přípravy úkladů o republiku podle § 2 zákona č. 50/1923 Sb. k trestům odnění svobody v délce sedmi let, šesti a půl roku a šesti let, k trestům zabavení poloviny majetku a ztrátě čestných práv občanských na dobu pěti let. JUDr. František Doležel a František Kolava se proti rozsudku odvolali, odvolal se rovněž krajský prokurátor, ale Nejvyšší soud obojí odvolání rozsudkem ze dne 4. prosince 1953 zamítl. Fr. Doležel byl propuštěn z výkonu trestu 24. února 1954, František Kolava byl z vězeňské nemocnice v Praze-Pankráci propuštěn 24. srpna 1954 a byl převezen do nemocnice v Přerově, Ladislav Loveček byl z vězeňské nemocnice v Praze-Pankráci propuštěn 24. února 1954. Dne 3. července 1968 byly Nejvyšším soudem v Praze rozsudky krajského soudu v Praze ze dne 25. listopadu 1953 a Nejvyššího soudu v Praze ze dne 4. prosince 1953 zrušeny, poněvadž se skutky, pro něž výše uvedení obvinění a odsouzení trestáni, se nestaly, v roce 1972 však byla jejich rehabilitace zrušena. JUDr František Doležel zemřel v Prostějově 10. září 1972, Ladislav Loveček zemřel ve Velkém Týnci u Olomouce 5. dubna 1983, František Kolava zemřel 10. září 1968 v Praze. Truhláře Jana Kopku roku 1958 během jeho jízdy na kole z Krčmaně do Grygova srazil a usmrtil automobil, jehož řidič nebyl vypátrán.

Výběr z odborné literatury

  • Prokop Tomek: „Případ Dr. Doležel a spol.“ – vazební podmínky osob „Případu Krčmaň“, Securitas imperii 7, Sborník k problematice bezpečnostních služeb, Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2001, s. 12–35.
  • Karel Ludvík: Krabičkový atentát na tři nekomunistické ministry první poválečné vlády. Dostupné z: www.pyro-csol.cz/files/pribehy/krabickovy_atentat.pdf.
  • Karel Kaplan: Protistátní bezpečnost. 1945–1948. Historie vzniku a působení StB jako mocenského nástroje KSČ. Praha 2015, s. 273–290.
  • Lubomír Novotný: Záhadný pokus o atentát na československé ministry aneb Všechny stopy vedou do Krčmaně? KROK III/2017, s. 29–32.
  • Lubomír Novotný: Krčmaňská aféra. Tajemný pokus o atentát na československé ministry. Olomouc 2017.