Dne 21. února 1946 byla v Olomouci obnovena univerzita s názvem Univerzita Palackého
Dokumenty o radničním orloji v Olomouci od roku 1945 do dnešních dnů
Dne 2. prosince 1848 v Olomouci po abdikacích rakouského císaře Ferdinanda I. a arcivévody Františka Karla převzal vládu nad Rakouskou říší císař František Josef I.
Dokumenty o radničním orloji v Olomouci z let 1747–1945
Události v Olomouci během zániku Rakousko-Uherska a vzniku Československa (21. října až 17. listopadu 1918)
Olomouc ve dnech 21. – 28. srpna 1968 během invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa (operace Dunaj)
Dokumenty o radničním orloji v Olomouci z let 1576–1746
Od 4. května do 2. července 1758 obléhala neúspěšně Olomouc armáda pruského krále Fridricha II.
Dokumenty o radničním orloji v Olomouci od jeho počátků do roku 1575
Archiv města Olomouce uchovává celkem osm listin českého krále Jana Lucemburského (vládnoucího v letech 1311 až 1346) z let 1314–1331, jež král vystavil městu Olomouci.
Ve dnech 26. října až 23. prosince 1767 pobýval salcburský kapelník, houslový virtuos a hudební skladatel Leopold Mozart s manželkou Marií, dcerou Marií Annou a synem Wolfgangem Amadeem v Olomouci.
Francouzští a polští státní vězňové v olomoucké pevnosti
Dne 9. září 1947 byly podány na poštovním úřadě v Ostrovní ulici v Praze 2 tři balíčky adresované náměstku předsedy vlády Petru Zenklovi, ministru spravedlnosti Prokopu Drtinovi a ministru zahraničních věcí Janu Masarykovi, obsahující dřevěné krabičky s výbušným zařízením, údajně zhotovené v Krčmani u Olomouce.
Císařští manželé Marie Terezie a František I. Lotrinský pobývali v Olomouci ve dnech 17. – 20. 6. 1748 a 6. – 10. 9. 1754.
Ministr zahraničních věcí československé vlády premiéra Klementa Gottwalda Jan Masaryk navštívil město Olomouc 24. května 1947
Dr. Edvard Beneš navštívil v nejvyšší státní funkci město Olomouc celkem čtyřikrát: 11. června 1936, 22. – 26. srpna 1937, 14. července 1946 a 21. února 1947
27. prosince 2016 uplynulo 75 let od smrti třetího ředitele české státní reálky v Olomouci, dlouholetého člena rady města Olomouce a župního starosty olomouckého Sokola Ing. Františka Romparta (nar. 17. listopadu 1877 v Českých Budějovicích) v nacistickém koncentračním táboře Mauthausenu.
Dne 10. dubna 1291 vystavil český král Václav II. během svého pobytu v Olomouci tomuto městu listinu, jíž je osvobodil od placení mýta v Litovli a Kojetíně, udělil mu vlastní městský soud, dovolil mu přijímat cizí poddané a potvrdil mu mílové právo na vaření piva.
Dne 6. října 1927 oběsil pražský popravčí Leopold Wohlschläger na dvoře vojenské věznice v Olomouci pověstného lupiče a vraha Martina Leciána.
V Archivu města Olomouce se dochovaly dvě listiny, jež byly vystaveny v Praze 28. ledna 1346 a 25. prosince 1376 a jež jsou spojeny s osobností Karla Lucemburského (nar. 14. května 1316 v Praze, zemř. 29. listopadu 1378 tamtéž), moravského markraběte v letech 1333–1349, od srpna 1346 českého krále Karla I., od července 1346 římského krále a od roku 1355 císaře Karla IV.
Ve dnech 18. a 19. září 1921 se uskutečnila jediná oficiální návštěva prezidenta ČSR Tomáše G. Masaryka v Olomouci a Velkém Týnci.
V Archivu města Olomouce se dochovaly dvě listiny českého a polského krále Václava III. (vládnoucího v letech 1305–1306) z roku 1306, vystavené pro Unku z Majetína a pro město Olomouc.
Po smrti českého krále Přemysla Otakara II. (nar. asi 1233) v bitvě na Moravském poli u Suchých Krut (nyní mezi vesnicemi Dürnkrut a Jedenspeigen v Rakousku) 26. srpna 1278 se představitelé města Olomouce dostavili do tábora vítězného římského krále Rudolfa I. Habsburského (1218–1271) u Ivančic, aby mu vzdali svůj hold.
Nejstarší dochovanou česky psanou listinou vzniklou v Olomouci je darovací listina moravského markraběte Jošta Lucemburského ze dne 26. června 1404.
U počátků olomouckého kupeckého domu a posléze i radnice stojí privilegia českého krále Přemysla Otakara II. z roku 1261 a moravského markraběte Jošta z roku 1378.
Nejstarší fundační listinou vzniklou v českých zemích je latinsky psaná zakládací listina benediktýnského kláštera Hradiska (též Hradiště) u Olomouce ze dne 3. února 1078.
První olomoucký biskup Jan (biskupem v letech 1063 – 25. listopadu 1085) byl inzultován pražským biskupem Jaromírem-Gebhardem (kolem 1040–1090).