Zřízení olomouckého biskupství (1063)

První olomoucký biskup Jan (biskupem v letech 1063 – 25. listopadu 1085) byl inzultován pražským biskupem Jaromírem-Gebhardem (kolem 1040–1090).

Budyšínský rukopis...

Budyšínský rukopis Kosmovy Kroniky Čechů. Knihovna Národního muzea v Praze, sign. VIII.F.69

Překlad

ROKU OD NAROZENÍ PÁNĚ 1063… ROKU OD NAROZENÍ PÁNĚ 1067

Dne 9. prosince [folio 41v] Šebíř, šestý biskup kostela pražského, odešel z tohoto světa a požívá odměny sladké.

Ten sdostatek zakusil obojího osudu, štěstí i neštěstí. Neboť byv jednou od knížete Břetislava zajat, uvržen do pout a ve vězení držen, obojí mučednictví zároveň v skrytu i zjevně trpěl. Spravoval téměř po celý čas své pastýřské hodnosti beze všeho protivenství a beze všeho odporu Čechy a Moravu jako jediné a nerozdílné biskupství a byl by je i dále spravoval, kdyby nebyl po úmrtí Spytihněvově, podlehnuv naléhavým prosbám knížete Vratislava, svolil, aby byl povýšen Jan za biskupa na Moravě. Dříve si však vymínil pod svědectvím mnoha osob takové léno a zboží neboli výměnu, že si má biskup pražský za ztrátu onoho biskupství vybrati dvanáct nejlepších vesnic v Čechách a že má dostávati ročně sto hřiven stříbra z komory knížecí, dvůr pak u Sekyře Kostela na Moravě i s příslušenstvím že má jako dříve i budoucně držeti, rovněž i ves Slivnici s trhem a hrad tamže ležící uprostřed řeky Svratky, Podivín, nazvaný tak podle svého zakladatele Podivy Žida, později však křesťana.

Praví se však, že byl na Moravě před časy Šebířovými jakýsi biskup, zvaný tuším Vracen. Jaký spor měl o tuto diecézi Jaromír, nástupce Šebířův, s řečeným biskupem Janem, bude na svém místě ukázáno.
[…]

Kosmova kronika česká. Z latinského originálu přeložili Karel Hrdina a Marie Bláhová. Praha 2012

Odkaz