Vybudování kupeckého domu a radnice v Olomouci (1261, 1378)

U počátků olomouckého kupeckého domu a posléze i radnice stojí privilegia českého krále Přemysla Otakara II. z roku 1261 a moravského markraběte Jošta z roku 1378.

Codex diplomaticus...

Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae III, Olmütz 1841, s. 320–321

Překlad

My Otakar, zvaný též Přemysl, z boží milosti pán Království českého, vévoda rakouský a štýrský a markrabí moravský, přejeme si, aby se všem, kdo nahlédnou do této listiny, stalo zřejmé, že my, chtějíce prospěti a ve všem povznésti naše město v Olomouci pro šlechetný a chvályhodný způsob života jeho obyvatel, jejichž užitek a prospěch milostivě máme na mysli, dali jsme souhlas a povolení, aby tamtéž k veřejnému blahu a prospěchu byla postavena tržnice neboli obecný dům, kterému se lidově říká chaufhaus. Připojujeme dále z hojnosti naší milosti a přízně, aby se do budoucna ve zmíněném městě konaly každoročně trhové dny neboli výroční trh na svátek svatého Havla, a to takovým způsobem, aby ti, kdož přicházejí na shora uvedené trhové dny neboli výroční trh, byli osvobozeni a oproštěni po dobu šesti týdnů od všeho cla neboli mýta, ať bývá vyměřováno jakkoliv, totiž při příchodu na trh po dobu dvou týdnů, při setrvání na trhu také na dva týdny a při odchodu z trhu neboli zmíněných výročních trhových dnů rovněž na dva týdny; to jest s přidáním a připojením toho práva úplné svobody a milosti, pokud se týká trhových dnů a výročního trhu, které až dosud platí v našem městě Brně. A aby našemu zmíněnému městu v Olomouci a jeho obyvatelům o tom, co bylo právě řečeno, nemohla do budoucna vzniknout žádná pochybnost nebo spor nebo překrucování, dali jsme jim zárukou tuto listinu opatřenou naší pečetí a mající platit věčně, s níže uvedenými svědky, kteří tehdy byli přítomni, a jsou to Nezamysl, purkrabí olomoucký a číšník moravský, Hartlib, komoří moravský, Vznata, jídlonoš moravský, Heřman, syn Smila z Lichtenburku, Ludslav, lovčí moravský, Půta, Čazlav z Penčic a přemnozí jiní. Stalo se u Jihlavy léta Páně tisícího dvoustého šedesátého prvého, dáno tamtéž rukama mistrů Viléma a Arnolda, tehdy našich protonotářů, třetího dne před březnovými idami.1

Přeložil Jan Bistřický, Listiny z dějin Olomouce, Olomouc 1976

  1. Idy jsou v římském kalendáři 13. den v měsíci (15. den v březnu, květnu, červenci a říjnu).

Odkaz