Edice listiny Rudolfa I. Habsburského...
Edice listiny Rudolfa I. Habsburského pro Olomouc z 20. září 1278, Corpus diplomaticus et epistolaris Moraviae IV, ed. Antonín Boček, Olomutii 1845, s. 217–218.
PŘEKLAD
Rudolf, z milosti boží římský král, vždy rozmnožitel říše. Všem věrným Římské říše na trvalou vědomost. NNašim milým věrným olomouckým měšťanům, kteří sebe a svoje město Římské říši stejně tak upřímně jako věrně podrobili, poskytujeme naši plnou královskou přízeň a bereme je do naší milosti. A aby jejich bezprostřední oddanost byla jiným příkladem, jak se s důvěrou obrátit pod ochranu naší velkomyslnosti, potvrzujeme uvedeným měšťanům veškeré svobody a práva, jakož i statky a majetky, jež obdrželi buď od dřívějšího českého krále Otakara, nebo od jeho předků, a až do dnešního času je drželi, jakož též potvrzujeme další výsady nyní těmito měšťany držené a získané od kohokoli. Navíc z naší obzvláštní milosti udělujeme jmenovaným měšťanům ještě následující nové svobody: Za prvé, milost osvobození neboli exempce, počínající nejbližším svátkem sv. Marka,1 udělenou řečeným českým králem a zahrnující následující rok, bezúplatně poskytnutou, milostivě prodlužujeme. A tak od řečeného svátku sv. Marka po dvě následující léta jsou osvobozeni a uvolněni od hrazení jakýchkoli daní a dávek. Vyhovujeme také řečeným měšťanům, aby ve všech zemích říše, jakož i v místech, kde naším jménem vybírají clo, po následujících deset let svobodně cestovali, aniž by kdokoli od nich vybíral clo nebo mýto. Ustanovujeme také mocí tohoto dekretu a přejeme si nenarušitelně zachovat, aby do vzdálenosti jedné míle od našeho města Olomouce nebylo nikým vařeno pivo. Dále si přejeme a tímto ediktem nařizujeme, aby Židé řečeného města, všichni a každý, povinnými daněmi neboli kontribucemi, jakož i dávkami, jimiž je toto město obtíženo, byli bezpodmínečně zavázáni jako řečení měšťané. Žádnému člověku tudíž není dovoleno tuto listinu našeho potvrzení a obnovení porušovat a jak starým, tak novým milostem bezostyšně se jakkoli protivit. Pokud by se snad někdo unáhleně o to pokusil, dozná od našeho majestátu těžké následky. Na svědectví této věci a pro věčné stvrzení této královské listiny nechali jsme ji stvrdit naší pečetí. Dáno v táboře u Ivančic, o XII. říjnových kalendách,2 v 6. indikci,3 léta Páně tisícího dvoustého sedmdesátého osmého, našeho pak království léta pátého.
Přeložil Jiří Fiala
1 Svátek sv. Marka, evangelisty, připadá na den 25. dubna.
2 Jako kalendy se v římském kalendáři označoval 1. den v měsíci, období kalend se vztahuje na dny v měsíci předešlém. Výpočet kalend se provádí tak, že počet dnů předcházejícího měsíce (m) se zvýší o 2 a odečte číslo uvedené v datu před kalendami (x). XII Calendas Octobris: September má 30 dní, tedy (30+2) - 12 = 20. září.
3 Indikce je číslo z patnáctiletého cyklu přiřazené k jednotlivým rokům křesťanského letopočtu.