Prezident T. G. Masaryk na Horním náměstí v Olomouci 18. září 1921
Prezident T. G. Masaryk na proslov olomouckého starosty JUDr. Karla Mareše odpověděl (cit. podle publikace Richarda Fischera Dr. T. G. Masaryk a Olomouc, Olomouc 1930, s. 17):
„Děkuji vám, pane starosto, za milé uvítání, vám i všemu obyvatelstvu. Rád slyším, že bez velkých nářků konáte zde svou těžkou povinnost, kterou ukládá dnes správa moderního města i svým činovníkům. Vzpomínáte historie Olomouce. Je to zajímavá a poučná historie. Vzpomínám jen toho, že zde císař, jenž je spoluvinníkem hrozné světové války, započal své neblahé panování, dnes však jsme svobodni a je teď na nás, abychom politicky a mravně vynikli nad minulost. Olomouc odedávna měl svůj zvláštní ráz a měl vedle Brna svůj zvláštní význam. Ať naše moravská města závodí o prvenství v moderní demokratické správě městské!“ Prezidenta poté pozdravil poslanec JUDr. Mořic Hruban (1862–1945).
Třebaže Masaryk ještě jako profesor české Karlovy univerzity v Praze v rámci své „realistické politiky“ odmítal představy o budoucí politické samostatnosti českého národa (jak je například roku 1906 formuloval český radikální politik Lev Borský (1883–1944) v úvaze Pohádka o malém národu), akceptoval během světové války požadavek likvidace Rakousko-Uherska, ohrožujícího zájmy českých zemí, nejvyspělejší a nejbohatší části habsburského soustátí. Poválečné heslo nové středo-evropské republiky – Odrakouštit se! – nalezlo v Masarykovi rozhodného zastánce, ačkoliv konstitucionalismus, páteř československé demokracie, měl v českých zemích počátek pod rakouským orlem, a právě v Olomouci, místě vyhlášení první skutečné rakouské ústavy.