Listiny Karla IV. v Archivu města Olomouce (1346, 1376)

V Archivu města Olomouce se dochovaly dvě listiny, jež byly vystaveny v Praze 28. ledna 1346 a 25. prosince 1376 a jež jsou spojeny s osobností Karla Lucemburského (nar. 14. května 1316 v Praze, zemř. 29. listopadu 1378 tamtéž), moravského markraběte v letech 1333–1349, od srpna 1346 českého krále Karla I., od července 1346 římského krále a od roku 1355 císaře Karla IV.

Edice listiny, Corpus diplomaticus...

Edice listiny, Corpus diplomaticus et epistolaris Moraviae, Elter Band, ed. Vincenc Brandl, Brünn 1885, s. 48.

PŘEKLAD

My Karel IV., z přízně Boží milosti římský císař, vždy rozhojnitel říše, a český král, touto listinou všem dáváme ve známost následující: Protože olomouckým občanům chceme prokázat zvláštní milost nikoliv neprozíravě nebo mylně, ale s rozvážným duchem a na základě naší spolehlivé znalosti, z autority českého krále touto listinou rozhodujeme, aby se řečení olomoučtí občané svobodně těšili všem privilegiím daňové výjimky a svobodě kupovat i prodávat jakékoliv majetky a zboží ve Městě pražském, jimž se tam rovněž těší občané brněnští a všemi způsoby jich užívají. Proto ukládáme rychtáři, šepmistrům,1 přísežným konšelům a univerzitě pražské obce, jakož i našim věrným celníkům a dalším, jichž se to týká nebo týkat může, a touto listinou všem v tom zabraňujeme, aby se neodvážili řečeným občanům olomouckým bránit v této naší milosti a svobodě, pokud se chtějí vyhnout naší nejtěžší nepřízni, a aby tato svoboda trvala, pokud nebude odvolána námi nebo našimi dědici a nástupci, českými králi. Na důkaz toho tento list opatřujeme pečetí našeho královského majestátu. Dáno v Praze léta Páně tisícího třístého sedmdesátého šestého, ve čtrnácté indikci,2 osmého dne před lednovými kalendami,3 třicátého prvního roku naší královské vlády, dvacátého druhého roku naší císařské vlády.

Z latinského originálu přeložil Lubor Kysučan

1 Jako šepmistr (z něm. výrazu Schöffe), též konšel (z lat. výrazu konsul), se označoval člen městské rady.
2 Indikce je číslo z patnáctiletého cyklu přiřazené k jednotlivým rokům křesťanského letopočtu.
3 Jako kalendy se v římském kalendáři označoval 1. den v měsíci, období kalend se vztahuje na dny v měsíci předešlém. Výpočet kalend se provádí tak, že počet dnů předcházejícího měsíce (m) se zvýší o 2 a odečte číslo uvedené v datu před kalendami (x). Osmého dne před lednovými kalendami: prosinec má 31 dní, tedy (31 + 2) - 8 = 25. prosince 1376.

Odkaz