Vila JUDr. Eduarda Šrota v Olomouci, třída Spojenců 20
„Litovelský rodák Eduard Šrot (1876–1940) pracoval v Olomouci jako obhájce ve věcech trestních. Působil v řadě spolků uměleckých, hospodářských a zájmových, hrál například v českém ochotnickém divadle a dočkal se mnoha ocenění za chov holubů. O projekt vily v exkluzivní lokalitě na vnitřním okraji parkového prstence požádal pražského architekta a urbanistu Ladislava Skřivánka (1877–1958), v té době zaměstnaného tvorbou regulačního plánu Olomouce.
Skřivánek navrhl rozměrný, stereotomicky pojatý hranol a na jeho daleko vysunutou korunní římsu nasadil vysokou sedlovou střechu. Těleso perforoval v pravidelném rytmu okny a vikýři, ostění a nároží sepnul kamennými profily a kvádrováním. Zbývající povrch pokryl sgrafitovými psaníčky a bosami, které proložil textovými poli s mravoučnými citáty z Nerudových Zpěvů pátečních a veršů Svatopluka Čecha a sdělením o stavebnících, projektantovi a staviteli (olomoucký Jan Komrska). Komfortní dům vyplnil pravou část protáhlého obdélníkového pozemku; v levé vznikla za spolupráce specializovaného architekta Josefa Kumpána geometricky řešená zahrada s bazénem, sochařskou výzdobou, altánem a krajinářskou parkovou pasáží uzavírající výhledy z terasy a verandy a zároveň důvtipně zabraňující pohledům od sousedů. Šrotova vila představuje typologicky vzácný příklad aplikace osobitého zralého Skřivánkova stylu se všemi jeho podstatnými atributy (blokové objemy, rastrový neorenesanční dekor s národně buditelskými texty) na rodinný dům, nikoli na veřejné stavby, jež byly jinak architektovou doménou. Na sklonku 30. let byla zrušena zahrada a na jejím místě vyrostl menší činžák. Za komunistického režimu přestavěli podnájemníci přízemí na samostatný byt. Současný majitel dům, který je chráněnou kulturní památkou, postupně opravuje.“ Cit. ze Slavné stavby [online, cit. 16. 10. 2016], dostupné z: http://slavnestavby.cz/?i=2318/vila-eduarda-srota.