Vězení a smrt v koncentračním táboře
Vybídnutí československé vlády k emigraci do Londýna Ing. František Rompart odmítl, stejně jako možnost přihlásit se k německé národnosti svého otce. Dne 8. října 1941 byl Ing. František Rompart zatčen gestapem ve svém olomouckém bytě v Resslově ul. 8, uvězněn v garnizónní věznici (nyní sídlo Vrchního státního zastupitelství Olomouc, třída 17. listopadu 44), následně byl převezen do policejní věznice v Brně na Veveří a po rozsudku stanného soudu byl 14. listopadu 1941 internován v koncentračním táboře Mauthausen v Dolním Rakousku. Mezi jeho spoluvězni byl dramatik a písničkář Karel Hašler (nar. 31. 10. 1879), jenž zde na na bitím způsobenou flegmónu a na úplavici zemřel 22. prosince 1941. Ing. František Rompart zemřel o pět dní později, 27. prosince 1941, pravděpodobně na zápal plic nebo zánět mozkových blan. Vězni na tyto choroby umírali, když byli uvazováni pod sprchy s ledovou vodou (tak byl mučen den před svou smrtí Karel Hašler). Zatímco veškeré civilní oblečení Ing. Fr. Romparta bylo jeho rodině vráceno, urna s jeho popelem byla pohřbena na urnovém hřbitově ve Steyru.
Osobnost Ing. Fr. Romparta nadále připomíná jeho jméno na pamětní desce členů olomoucké sokolské jednoty – obětí nacistické okupace Československa, nacházející se v prostorách budovy Tělocvičné jednoty Sokol Olomouc, třída 17. listopadu 1.
Literatura
POLÁČKOVÁ-ŠMERDOVÁ, E.: Vzpomínka na Ing. Františka Romparta. In: …vzděláván budiž… 135 let Sllovanského gymnázia. 100 let od založení České reálky. Olomouc 2002, s. 85–88.