Na oslavě otevření Univerzity Palackého v Olomouci (21. února 1947)

Otevření olomoucké univerzity přivedlo do Olomouce prezidenta Edvarda Beneše potřetí a naposledy. Ve výročním dnu uzákonění, dne 21. února 1947, byla Univerzita Palackého slavnostně otevřena za účasti prezidenta republiky, předsedy a členů vlády, diplomatického sboru a zástupců politického a veřejného života. V roce 1947 ještě nepůsobil informační monopol Rudého práva, a můžeme tedy konfrontovat zpravodajství z pobytu prezidenta Beneše a vládní delegace vedené předsedou vlády Klementem Gottwaldem v Olomouci z různých novin. Deník Rudé právo nicméně formuloval zprávu podle stranického protokolu a rozlišil protivné strany budoucí barikády přidělením titulu pan a soudruh.

Do Olomouce dorazila vládní delegace, členové diplomatického sboru, doprovodný personál a akreditovaní novináři ve dvou vlakových soupravách. Po příjezdu druhé soupravy v 11.35 hod. se uskutečnil na hlavním nádraží uvítací ceremoniál včetně přehlídky čestné roty prezidentem Benešem a ministrem národní obrany armádním generálem Ludvíkem Svobodou, poté se přítomní v 65 automobilech dopravili do univerzitní auly v Křížkovského ulici 10, kde se konalo shromáždění akademické obce Univerzity Palackého, následoval oběd v Arcibiskupském paláci a v restauraci Národního domu. V 15 hodin byla v sále olomoucké reduty na Masarykově (nyní Horním) náměstí zahájen slavnostní akt otevření Univerzity Palackého. Během slavnosti hovořil prorektor a představitel Cyrilometodějské fakulty bohoslovecké Univerzity Palackého v Olomouci prof. ThDr. František Cinek o tradicích olomoucké univerzity, představil pak vědecký a učitelský profil designovaného rektora, filozofa a sociologa prof. PhDr. Josefa Ludvíka Fischera a požádal přítomného ministra školství a osvěty JUDr. Jaroslava Stránského, aby instaloval nového rektora a prorektora do jejich funkcí zavěšením akademických řetězů. Stalo se tak po ministrově krátkém projevu, poté promluvil instalovaný rektor Fischer. Prezident Beneš ve svém projevu mino jiné konstatoval:

„Morava, která leží mezi často až jednostranně racionalistickými Čechy a někdy až do vášnivosti citovými Slováky, ta země Moravskoslezská, která ve svém národním charakteru zůstala podivuhodně pevná, jadrná a svá, aniž přitom, byť i jen na chvíli, v minulosti byla podlehla separatistickým svodům rakousko-uherských vládců, kteří rozdělovali, aby mohli panovat, tato hrdinská a vždy věrná země by snad byla zvláště uzpůsobena pro toto vyrovnání mezi naším národním a státním západem a východem a pro vytváření onoho duchovně i povahově souměrného a harmonického člověka československého. I zde by mohla – a to jsem také nové univerzitě chtěl říci – nová univerzita hledati část svého programu a svého poslání.“

Slavnost otevření Univerzity Palackého byla ukončena hymnami; v arcibiskupském paláci se ještě konaly audience zástupců úřadů a před odjezdem vládní delegace do Prahy v 19.30 hod. byl zde podáván čaj.