Pargamotéka
14. června 2001 se konala v Moravském divadle Olomouc premiéra představení Copak to ale za mozeka hraje aneb Jak Hanáci s operou laškovali. Libreto Pargamotéky Ignáce Plumlovského nově zhudebnil a podle Jory a Mandy Josefa Mauritia Bulína a Josefa Pekárka upravil Miloš Štědroň.
Úryvek z Pargamotéky
„Třekrát sto tisicu dež vuojska bode,
ze třech stran nepřitel bát se jich bode.
Nezašpetne Vám žádné ani slova,
každé se před něma jak sesel sková.
Totě je Vám dobrá pargamotéka
nad Štelfryda, Gofroja a Bronclika.1
Zloděje maly, te ven vešlahéte,
a co so veleci, oběset déte.
Vojákom tak plaťte, jak na to sloši,
šelmám a šebalom ořežte oši.
E to se hodi do pargamotéke,
ale to žádnémo nevetékéte.
Jenerále, rade mňéte krajane,
přetom věrny a opřimny dvořane,
kteří be vic Vás než sebe hledale
a všecko dobry Vám na roko dale.
A to je lepší ta pargamotéka,
než bela ta stará saframatéka.2
Té se držet bodem na věke věko
jak hovno košole, vesrané měko.
Jak by mně hofrecht3 dělali, tak muzika hraje,
neb myslí snad, že já druhá jsem ta Eva z ráje.
Had Evu podvedl a skrz ni nás všecky taky
a lúdí nás podnes jak do tenat ptáky.
Těch tehdy já se obávám oklamačných hadů,
ke kterým sem vyslala mou věrnou radu,
neboť jako Evu had podvedl v ráji,
tak rovně i o mě moji hadi hrají.
Kdybych já jim zvolila, co by oni chtěli,
tož bysme s mým Adamem kus chleba neměli,
ale by nás z našich zemí vyhnali,
abychme si jinde grunty hledali.“
Citováno podle edice Eduarda Petrů, Copak to ale za mozeka hraje, Ostrava 1985, s. 68.
1 Štilfríd a Bruncvík jsou hrdinové původně dvou staročeských rytířských románů o vzniku českého královského erbu, Štilfríd se týká původu orlice a Bruncvík původu lva v erbu; romány byly později upravovány a šířily se tiskem jako knížky lidového čtení. Obdobně byly adaptovány příběhy Godefroye z Bouillonu (1060?– 1100), lotrinského vévody a jednoho z vůdců první křížové výpravy.
2 Patrně Pactum mutuae successionis – pakt o vzájemném nástupnictví Habsburků po smrti Karla II. Španělského z 12. září 1703.
3 Prokazovali podřízenost vůči panovníkovi.