Francouzští a polští státní vězňové v olomoucké pevnosti

Francouzští a polští státní vězňové v olomoucké pevnosti

INTERNACE FRANCOUZSKÝCH REVOLUČNÍCH DŮSTOJNÍKŮ V OLOMOUCI

Druhou skupinu Francouzů – státních vězňů, internovanou v Jezuitských kasárnách v Olomouci od 19. května 1794, tvořili bývalí členové francouzského Zákonodárného shromáždění – generálmajoři Gilbert du Motier markýz de la Fayette baron de Vissac (šlechtictví se vzdal a užíval poté jen příjmení Lafayette) a Charles-César de Faÿ de La Tour-Maubourg a kapitán Jean Xavier Bureau de Pusy. Dne 4. prosince 1791 byl generálmajor Lafayette jmenován velitelem francouzské Střední armády, jeho monarchistické postoje však vedly k tomu, že 8. srpna 1792 odhlasovalo Zákonodárné shromáždění, nahrazené vzápětí Národním konventem, Lafayettovo zatčení; 19. srpna 1792 obdržel Lafayette v Sedanu zprávu, že byl zbaven všech funkcí, postaven mimo zákon, jeho majetek byl zkonfiskován a že do Sedanu byli vysláni komisaři, kteří ho měli vyslechnout. Lafayette se obával zatčení, nechal komisaře po jejich příchodu uvěznit, a když zjistil, že nemá oporu v armádě, rozhodl se spolu s generály de la Tour-Maubourg a de Lameth a s kapitánem Bureau de Pusy k odchodu do emigrace. Pokusili se získat povolení k průchodu belgickým městem Rochefortem, obsazeným Rakušany, ale když bylo zjištěno, že se jedná o vysoké francouzské důstojníky, byli zadrženi a vězněni v různých říšských pevnostech, naposledy od ledna 1794 v pruské pevnosti Nise (nyní v Polské republice). 17. května 1794 předalo Prusko před uzavřením separátního míru Lafayetta, Tour-Maubourga a Pusyho Rakousku a vídeňský dvůr jim určil jako další místo nuceného pobytu vězeňské cely v zadním traktu Jezuitských kasáren v Olomouci.