Historie olomouckého orloje I (Počátek 16. století – 1575)

Dokumenty o radničním orloji v Olomouci od jeho počátků do roku 1575

První písemná zpráva o olomouckém orloji (1519)

Humanista Stephanus Taurinus Olomoucký, vlastním jménem Stephan Stieröxel, se narodil roku ve Svitavách, studoval na městské škole v Olomouci a na Vídeňské univerzitě, kde získal v roce 1509 magisterský titul, pobýval nato v Olomouci, v Brně a v Lehnici (nyní Legnica v Polské republice) ve službách olomouckého biskupa Stanislava Thurza de Béthlenfalva (cca 1470– 1540). V roce 1517 odešel do Transylvánie (Sedmihradska, západní části dnešního Rumunska), kde působil jako kanovník kapituly při katedrále sv. Michaela ve městě Alba Iulia (Karlovském Bělehradě) a generální vikář transylvánského biskupa Francisca Vardayho. Zemřel roku 1519 v hlavním městě Transylvánie Sibiu (nyní v Rumunsku). Ve veršované epické skladbě o pěti částech, pojednávající v latinských hexametrech (šestistopých časoměrných verších) o rolnickém povstání Györgyho Dózsy (Jiřího Dóži) roku 1514 v Uhrách a nazvané Stauromachia, id est Cruciatorum servile bellum, se v Indexu pod písmenem O Taurinus zmiňuje o Olomouci a jejím radničním orloji, načež podává charakteristiku zdejších vzdělanců. Orloj na radniční věži podle Taurina „byl zhotoven s několika podivuhodnými pohyblivými znameními, cizí kupci, kteří prošli velikou částí světa, jej slavnostně přisuzují toliko Olomouci“. Znamená to tedy, že se nejednalo pouze o věžní hodiny a že dotyční kupci nebyli informováni o existenci Staroměstského orloje.