Olomoucký orloj v letech 1529-1572

Záznamy v olomouckých městských knihách sice dokládají vydání z městské pokladny na údržbu hodinových strojů, nelze však rozlišit, zda se jednalo o věžní hodiny, nebo o orloj. V roce 1557 byla účtována „oprava Slunce a Měsíce“ ve výši 36 grošů, kterou tedy lze vztáhnout k orloji. Prokazatelná je snaha olomoucké městské rady o přestavbu orloje, což dokládají kontakty s tehdejšími matematiky a astronomy. Už v roce 1562 zaplatila městská rada 5 kop grošů za několik výtisků astronomických tabulek matematika a lékaře Paula Fabricia (kolem 1528–1589), vydaných ve Vídni téhož roku. O dvě léta později si za své „časoměrné návrhy“ naúčtoval 2 kopy grošů matematik ze saského města Zwickau Georg Statuarius, jenž každému olomouckému radnímu daroval sluneční hodiny vlastní konstrukce. Také Cunradus Dasypodius (vl. jm. Konrad Hasenfratz či Rauhbein, 1530–1600), autor renovace orloje v katedrále Nejsvětější Panny Marie v městě Strasbourgu v Alsasku (renovace se uskutečnila v letech 1572–1574), se v roce 1570 zajímal o možnost svého uplatnění při úpravách orloje olomouckého, přičemž svou kompetenci k takovému úkolu podložil doporučujícím dopisem od císaře Maxmiliána II. Dasypodiův další dopis z roku 1574 v téže záležitosti dorazil do Olomouce již v době, kdy se renovace orloje ujal vídeňský matematik a lékař Paul Fabricius.