Renovátor olomouckého orloje
Paul Fabricius, autor renovace olomouckého orloje v letech 1573–1575, se narodil kolem roku 1528 v hornolužickém městě Lubani (nyní Lubań v Polské republice, asi 25 km východně od Zhořelce). Po studiích matematiky na univerzitě v Ingoldstadtu ukončených magisterskou promocí získal v roce 1556 na Vídeňské univerzitě profesuru matematiky s platem 100 zlatých ročně a započal zde studovat medicínu. Již následujícího roku byl promován bakalářem (16. 2. 1557), poté licenciátem (23. 3. 1557) a doktorem lékařství, v roce 1558 se stal profesorem Lékařské fakulty Vídeňské univerzity (v letech 1558–1578 zastával pětkrát úřad děkana této fakulty) a matematikem a osobním lékařem císařů Karla V. (vládnoucího od roku 1519), Ferdinanda I. (1558), Maxmiliána II. (1569) a Rudolfa II. (1576). Dne 24. února 1555 se oženil s Walpurgou Rithaimerovou (zemř. 25. dubna 1572), jež mu porodila pět dcer, po její smrti uzavřel sňatek s Barbarou Aichingerovou (zemř. po roce 1603). Vedle psaní příležitostné poezie se Paul Fabricius věnoval zejména tvorbě kalendářů, a to německých, českých i maďarských, zabýval se kartografií, botanikou a teologií a projektováním vědeckých přístrojů a hodin. Na základě doporučení císařského sekretáře a rady Waltera z Waltersbergu byl Paul Fabricius pověřen purkmistrem a radou města Olomouce renovací olomouckého orloje ve spolupráci s olomouckým hodinářem Hansem Pohlem; příslušná smlouva je datována 8. července 1573. Celkové náklady na renovaci orloje činily od srpna 1570 do podzimu 1575 celkem 750 kop grošů, 1 groš a 6 ½ denáru, což byla asi šestina ročního rozpočtu města, obnášejícího tehdy celkem čtyři až pět tisíc kop grošů: přípravné práce (kop – grošů – denárů1): 52 ½ – 13 – 4; výdaje za měď: 127 – 23 – 0; výdaje za olovo: 1 ½ – 24 – 0; slévači (zvonaři) Georgu Hochpergerovi: 92 – 23 – 0; hodináři Hansu Pohlovi: 80 – 0 – 0; doktoru Fabriciovi (500 zlatých rýnských včetně denních nákladů): 230 – 17 – 2 ½; za zlatnické a pozlačovačské práce: 52 – 0 – 0; truhlářské a řezbářské práce: 32 ½ – 0 – 0; malířské práce: 80 – 0 – 0. Hlavní částí orloje byl astronomický číselník (planisférium), složený ze tří částí, z nichž se dochovala jen měděná a v ohni zlacená síť astrolábu (aranea neboli rete). Před astrolábem se pohybovaly dvě rafie: sluneční rafie oběhla celý číselník jednou za střední sluneční den, na číselníku ukazovala čas a na ekliptice polohu Slunce v příslušném znamení zvěrokruhu, a měsíční rafie, jež ukazovala polohu Měsíce v příslušném znamení, takže vzájemná poloha obou těles určovala měsíční fáze.
V roce 1569 zhotovil Paul Fabricius první mapu Markrabství moravského, druhé vydání Fabriciovy mapy pochází z roku 1575. Paul Fabricius zemřel ve Vídni 20. dubna 1589.
1 V roce 1577 jsou doloženy následující směnné poměry: zlatý rýnský = 30 bílých grošů = 210 bílých peněz (denárů) = 60 krejcarů; 1 bílý groš = 7 bílých peněz (denárů) = 2 krejcary. Průměrné ceny mezi léty 1550–1600: libra (0,4 kg) hovězího masa 4 až 4,5 denáru, libra skopového masa 3,5 až 4 denáry, pecen chleba o 10 až 12 librách 6,5 až 7 denárů, máz (1,07 litru) vína 5 až 6 denárů, vědro (56,6 litru) vína 1 zlatý, 1 000 kovaných hřebíků 10 grošů, podkova 1 až 2 groše, den práce ve vinohradě 2 groše, den práce nádenické 8 až 10 grošů., den práce řemeslnické (tesař) 25 denárů. Roku 1580 byl dům na Dolním náměstí (nynější č. 3) oceněn na 2 000 zlatých.
Výběr z odborné literatury
- Hans KUX– Max KRESS: Das Rathaus zu Olmütz, Ein Gedenkblatt zu seiner Wiederherstellung, Olmütz 1904, s. 112–115.
- Anežka ŠIMKOVÁ – Zdeněk HORSKÝ: Olomoucký orloj. Olomouc 1984
- Miloslav ČERMÁK: Olomoucký orloj. Olomouc 2005.
- Günther OESTMAN: Die astronomische Uhr am Rathaus zu Olmütz/Olomouc, in: Mittelalterliche astronomische Großuhren: Internationales Symposium in Rostock 25. bis 28. Oktober 2012, Acta Historica Astronomiae, 49, Leipzig 2014, s. 147–149.
- Stanislav MARUŠÁK: Orloje v Olomouci. Dostupné z www: http://www.orloj.eu/cs/olomouc.htm.