Obléhání Olomouce pruskou armádou v roce 1758

Od 4. května do 2. července 1758 obléhala neúspěšně Olomouc armáda pruského krále Fridricha II.

Pruské tažení na Moravu v rámci sedmileté války

Dne 25. srpna 1756 vpadly tři armády pruského krále Fridricha II. (1712–1786) bez vyhlášení války do Saska, obsadily je a vytvořily si nástupiště pro výpravu do Čech od severozápadu. Započal tak vleklý válečný konflikt označovaný jako sedmiletá válka. Když se Sasové vzdali přesile, uchýlil se saský kurfiřt a polský král August III. do Polska. Jeho synové Albert Kasimir (1738–1822), Franz Xaver (1730–1806) a Karl Christian (1733–1796) se účastnili rakouských válečných operací. Ve dnech 11. až 14. března 1757 sasko-polští princové Franz Xaver a Karl Christian pobývali v Olomouci.

Po vítězstvích u Lovosic 1. října 1756 a Štěrbohol 6. května 1757 oblehli Prusové Prahu. V kritické situaci se podařilo rakouskému polnímu maršálkovi Leopoldu Josephu říšskému hraběti von und zu Daun (1705–1766) zformovat na Moravě rezervní armádu a přesunout ji do Čech. V bitvě u Kolína 18. června 1757 byl král Fridrich II. polním maršálkem hrabětem Daunem na hlavu poražen a rychle se stáhl z Čech.

Na jaře roku 1758 se pokusil Fridrich II. o opětné uskutečnění starého plánu – získat znovu Slezsko, tehdy obsazené Rakušany. Své imperiální záměry vypsal Fridrich II. dne 11. března 1758 svému bratru Heinrichovi Pruskému (1726–1802):

„Prendre Schweidnitz tranquillement, laisser un corps de 15,000 hommes pour couvrir les montagnes, où, au cas que quelque corps voulût passer par la Lusace, mon détachement peut s’y opposer, ensuite porter la guerre en Moravie. Si je marche droit à Olmütz, l’ennemi viendra pour le défendre; alors nous aurons une bataille dans un terrain dont il n’a pas le choix. Si je le bats, comme il le faut espérer, j’assiège Olmütz; alors l’ennemi, obligé de couvrir Vienne, attirera toutes ses forces de ce côté-là, et, Olmütz pris, votre armée sera destinée à prendre Prague et à tenir la Bohême en respect.“1

Pruský král vzbudil obratnými manévry v rakouském polním maršálkovi Leopoldu hraběti Daunovi dojem, že hodlá vtrhnout do Čech, a ten se dal oklamat. Zatím už Fridrich II. táhl k moravským hranicím. 27. dubna 1758 překročil pruský královský předvoj moravské hranice, 3. května se zastavil v okolí Štarnova u Šternberka. Hlavní voj pruské armády pod velením maršála Jamese Francise Keitha (1696–1758) pochodoval za králem a 3. května – tedy současně s Fridrichovým předvojem – dorazil do Šternberka. Pruská armáda sestávala z 55 tisíc vojáků vycepovaných pověstným pruským drilem a dychtivých kořisti. Její osmitisícový obléhací sbor měl porazit olomouckou posádku, tj. 8 500 mužů s 324 děly, zatímco Fridrich hodlal se svými hlavními silami zajišťovat obléhání proti Daunově armádě. Na obou stranách proti sobě stály pěchota, kavalerie a dělostřelectvo.

 

1 „Zmocním se v klidu Svídnice a ponechám zde 15 000 mužů, aby kryli hory, anebo, jestliže bude chtít nepřátelský sbor pochodovat přes Lužici, může můj odřad tam proti němu vystoupit, nato přenesu válku na Moravu. Když vytáhnu přímo na Olomouc, vyrukuje nepřítel na její obranu, pak vyvoláme bitvu v terénu, který si nepřítel nebude moci vybrat. Jestliže ho porazím, v což lze doufat, oblehnu Olomouc, pak bude nepřítel muset stáhnout tam všechny síly, aby kryl Vídeň; bude-li Olomouc dobyta, může Vaše armáda dobýt Prahu a Čechy držet v respektu.“ Œuvres de Frédéric le Grand – Werke Friedrichs des Großen, Digitale Ausgabe der Universitätsbibliothek Trier, Politische Correspondenz Friedrich’s des Großen, Sechszehnter Band, s. 304, dostupné z www: http://friedrich.uni-trier.de/de/politKorr/16/304/text/.

CHRONOLOGICKÝ PŘEHLED I

  • 1756, 29. 10. Pruský vpád do Slezska – začátek sedmileté války.
  • 1756, 1. 10. Pruské vítězství u Lovosic.
  • 1757, 6. 5. Pruské vítězství u Štěrbohol a obležení Prahy.
  • 1757, 18. 6. Rakouské vítězství u Kolína.
  • 1757, 5. 12. V bitvě u Leuthenu (nyní Lutynia v Polské republice) byli Rakušané Prusy poraženi a donuceni vyklidit Slezsko až na pevnosti Vratislav, Lehnici a Svídnici (Breslau, nyní Wrocław, Legnica a Świdnica v Polské republice) a část Kladského hrabství (nyní Powiat kłodzki v Polské republice).
  • 1757, 19. 12. Pevnost Vratislav kapitulovala před pruskou armádou.
  • 1757, 26. 12. Prusové získali pevnost Lehnici.
  • 1758, 19. 4. Pruská armáda dobyla a obsadila slezskou pevnost Svídnici, a otevřela si tak cestu na Moravu.
  • 27. 4. Pruský předvoj překročil moravské hranice, zpráva o pruském vpádu došla do Olomouce, předpolí pevnosti bylo zatopeno.
  • 3. 5. Pruský král Fridrich II. a pruský polní maršál James Francis Keith se v čele svých armádních sborů setkali ve Šternberku.