Obléhání Olomouce pruskou armádou v roce 1758

Od 4. května do 2. července 1758 obléhala neúspěšně Olomouc armáda pruského krále Fridricha II.

Plán pruského obléhání Olomouce pořízený Johannem Thaddäusem Kniebandlem (1702–1776), městským stavitelem povýšeným za zásluhy o obranu města panovnicí Marií Terezií do šlechtického stavu s přídomkem von Ehrenzweig, pro jeho deník z obléhání – Journale über den Feindlich Königs Preüsischen Einfall in das Marggrafthum Mähren, und der Belagerung der Königl. Haubt-Stadt und Granitz-Festung Olmütz (Deník o nepřátelském královském pruském vpádu do Markrabství moravského a obležení královského hlavního města Olomouce), s. 74. Překlad legendy (zleva doprava a shora dolů): Nimlau – Nemilany; Gieshübl – Kyselov; Schnobolin – Slavonín; Tafelberg – Tabulový vrch; Neredein – Neředín; Laim Gruben – příkopy pro močení lnu; Neustift – Nové Sady; Stein-Bruch – kamenolom; Olmütz – Olomouc; Hatschein – Hejčín; Repschein – Řepčín; Hodalin – Hodolany; Laske – Lazce; Kloster Hradisch – klášter Hradisko; Zernowir – Černovír. – Na Dolním náměstí je zakreslena barikáda vybudovaná pro případ, že by pruští obléhatelé prolomili hradby. Státní okresní archiv v Olomouci, Archiv města Olomouce, fond M-1-1, Knihy, inv. č. 5715. http://vademecum.olomouc.eu/vade/permalink?xid=FC4CD22C54A511E49A600025649FE690&scan=74#scan74
Plán pruských přibližovacích zákopů (nazývaných v dobové terminologii sapy, zákopy rovnoběžné s linií fortifikací se označovaly jako paralely) pořízený olomouckým Johannem Thaddäusem Kniebandlem (uváděn též jako Matyáš či Matěj), městským stavitelem povýšeným za zásluhy o obranu města panovnicí Marií Terezií do šlechtického stavu s přídomkem von Ehrenzweig, pro jeho deník z obléhání – Journale über den Feindlich Königs Preüsischen Einfall in das Marggrafthum Mähren, und der Belagerung der Königl. Haubt-Stadt und Granitz-Festung Olmütz (Deník o nepřátelském královském pruském vpádu do Markrabství moravského a obležení královského hlavního města Olomouce), s. 76. Kniebandlův deník vyšel roku 1758 tiskem nákladem olomouckého tiskaře Franze Antona Hirnleho. – Plán není dokončen, číselné indexy odkazující na legendu plánu nejsou na plánu uvedeny. Státní okresní archiv v Olomouci, Archiv města Olomouce, fond M-1-1, Knihy, inv. č. 5715. http://vademecum.olomouc.eu/vade/permalink?xid=FC4CD22C54A511E49A600025649FE690&scan=76#scan76 Polní podmaršálek Josip Kasimir Drašković hrabě z Trakošćanu (1716-1765), dekorovaný rytířským křížem Řádu Marie Terezie. Anonymní olejomalba, po r. 1758. Zdroj: http://www.hrvatski-vojnik.hr/hrvatski-vojnik/1652007/bpictures/kraskovich_retus.jpg. Obléhání Olomouce započaté 6. května (spr. 4. května) 1758 a ukončené 6. července (spr. 2. července). Nástěnná freska v zámku Brezovica u Záhřebu v Chorvatsku. Zámek náležel v 18. století hraběcímu rodu Draškovićů z Trakoścanu, nyní je v majetku římskokatolické církve. Zdroj: Iz povijesti Brezovice, dostupné z www: https://www.mojapovijest.com/dvorac-brezovica/. Pruská dělostřelecká koule druhotně umístěná jako památka pruského obléhání Olomouce na domě č. 11 v Pavelčákově ulici. Foto Miroslav Ulrych. Fridrich II. v hlavním stanu u Olomouce roku 1758 osobně nutí špiona k doznání, že zapálil sklad a pekárnu. Mědirytina Frederika Carstense (1762–?), kolem roku 1800. Státní okresní archiv v Olomouci, Archiv města Olomouce, fond M-8-34, Sbírka obrazového materiálu a fotografií Olomouc, inv. č. 373. http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=AA07F88FEC9E4BF5B92AA2124C025413&scan=1 Diarium neboli Zevrubné představení celého průběhu obléhání a bombardování nové hraniční pevnosti Olomouce pod velením císařsko-královského generála-polního zbrojmista svobodného pána von Marchal od 1. května do 2. července 1758, kdy následovalo vysvobození. Olomouc, tiskem a k dostání u Franze Antona Hirnleho, 1758. – Tištěné vydání deníku Johanna Thaddäuse Kniebandla. Vědecká knihovna v Olomouci, sign. 35.846.

Chronologický přehled II

  • 1758, 4. 5. Prusové obsadili Litovel, k Olomouci dorazily první pruské oddíly.
  • 5. 5. První střetnutí pruské kavalerie s rakouskými husary a dragouny u Slavonína.
  • 10. 5. Šarvátka pruských husarů s rakouskými strážemi na Tabulovém vrchu.
  • 20. 5. Pruský král Friedrich II. zřídil svůj hlavní stan ve Smržicích u Prostějova, hlavní stan 1. obléhacího sboru byl umístěn ve Slavoníně.
  • 21. 5. Byly vybudovány první pruské reduty (dělostřelecká stanoviště) u Nového Světa.
  • 22. 5. Před Kateřinskou branou byl oběšen dopadený zběh z olomoucké posádky.
  • 23. 5. Rakouský generál Josif Drašković hrabě z Trakosćanu podnikl úspěšný výpad z města na pruské pozice.
  • 27. 5. Do Střední (nyní Pavelčákovy) ulice dopadla první pruská dělostřelecká koule, pruská dělostřelba, jíž čelilo dělostřelectvo olomoucké pevnosti, se poté stupňovala.