Obléhání Olomouce pruskou armádou v roce 1758

Od 4. května do 2. července 1758 obléhala neúspěšně Olomouc armáda pruského krále Fridricha II.

Svou tvář na pozadí Prusy obléhané Olomouce a hořícího Slavonína nechal olomouckým malířem Johannem Dominikem Kleinem st. zpodobit tehdejší farář ve Slavoníně u Olomouce Franz Müller (1724–1783). Farář Miller rovněž nechal vyzdobit – patrně Johannem Dominikem Kleinem ml. –pohostinský pokoj slavonínské fary třemi nástropními freskami z let 1772, 1774 a 1780, z nichž freska z roku 1774 znázorňuje fiasko pruské blokády. Překlad latinského textu na obraze s chronogramem 1758: „Obraz obléhání za slavonínského faráře.“
Diarium nebo Gruntovní vyjádření celého obležení a střelou bumbandindorováním hrazeného šancovního města Holomouce pod řízením císařského královského generála polního ziegmistra svobodného pana z Maršalu, a to od 1. máje až do posledního června, kdežto dne 2. července k pouštění skrze 36 dní následovalo 1758. [Jinou rukou] Dne 2. července i rozůstání s Holomoucí 1758. – Soudobý český překlad deníku Johanna Thaddäuse Kniebandla. Státní okresní archiv v Olomouci, Archiv města Olomouce, fond M—1-1, Knihy, inv. č. 5716. http://vademecum.olomouc.eu/vade/permalink?xid=F187A648550C11E49A610025649FE690&scan=2#scan2 Diarium nebo Gruntovní vyjádření celého obležení…, s. 13: „22tého rozmnožil nepřítel svoje dělníky s množstvím a s mocí sebraných sedláků 2 000 mužův a z pevnosti vypověděných 10 000 mužův. Dnes ráno co včera byl přivedený zběhlec před Kateřinskou branou pověšen. Před polednem byla zde na rynku Rybném [poblíž Caesarovy kašny] šibenice postavena, ten den bylo poručeno zároveň střechy strhovati.“ Plán královského moravského města a pevnosti Olomouce včetně pruského obléhání v měsíci červnu 1758, jakož i s nejblíže kolem se nacházejícími tržišti a vesnicemi. Vysvětlení: Č. 1 – Hradská brána, č. 2 – Kateřinská brána, č. 3 – Střední brána, č. 4 – Litovelská brána, č. 5 – Reindlerova brána, č. 6 – dóm, č. 7 – biskupská rezidence, č. 8 – otcové dominikáni, č. 9 – otcové jezuité, č. 10 – farní kostel, č. 11 – otcové františkáni, č. 12 – otcové kapucíni, č. 13 – kostel sv. Blažeje, č. 14 – klášter sv. Kateřiny, č. 15 – kostel sv. Petra, č. 16 – otcové minorité. Signováno jménem Geyer. Moravská zemská knihovna v Brně, Mollova mapová sbírka (shromážděná ve 40. a 50. letech 18. stol. německým diplomatem Bernardem Paulem Mollem, 1697–1780), nová sign. Moll-0001.749. E. M. d., 1758: Plán zákopu pruského nepřítele před Olomoucí. Obležení učiněné od 30. května do 2. července. A – císařská silnice k Prostějovu, B – nová zemská silnice, C – ves Slavonín, D – zdemolovaný Povel, E – nepřátelské zákopy, F – baterie pro děla a hmoždíře, G – reduta, H –kostelík sv. Kříže, K – stavidlo, L – řeka Morava, M – příčná barikáda, jež byla navršena během posledních týdnů. – Mollova mapová sbírka (shromážděná ve 40. a 50. letech 18. stol. německým diplomatem Bernardem Paulem Mollem, 1697–1780), Moravská zemská knihovna v Brně, nová signatura Moll-0001.750. Belagerung von Olmütz in A[nn]o 1758. Rukopisná mapa zachycující obléhání olomoucké bastionové pevnosti pruskými vojsky za sedmileté války v roce 1758. Překlad německé místopisné legendy a poznámky a francouzských poznámek o postupu obléhacích prací (shora dolů a zleva doprava): Czernovir – Černovír; Closter Hradisch – Klášter Hradisko; (měřítko) 10–50–100 C[laster] – 10–50–100 sáhů (1 rakouský sáh vídeňský = 1,896 m); Hatschein – Hejčín; Mort[iers]. – hmoždíře; Nota die beiden Werke A und 13. haben die Belagerten in den Belagerung erst auf geworfen ud das mit Puncten angedeutete Bastion C a und Rawelin D sind abgesteckt gewesen. – Poznámka: Obě opevnění A a 13 navršili obléhaní teprve během obléhání a tečkami vyznačený bastion B a ravelin C jsou navrhovány. – Can[onen]. – kanon; Haub[itze]. – houfnice; Mai – květen; Juin – červen; Powelka Fl. – potok Povelka; Neretein – Neředín; Épaule. – zemní násep ramenovitého tvaru; Neustift – Nový Svět; petit Depôt – malý sklad; Hospital – špitál [Panny Marie v poli], Tafelberg – Tabulový vrch; Schnabelin – Slavonín. Vědecká knihovna v Olomouci, sign. M IV 8. Plán pevnosti Olomouce, jak tato byla 27. května 1758 královskými pruskými trupami pod polním maršálem von Keith napadena a 2. července bylo obléhání zase zrušeno. Překlad německé legendy: A – pevnost Olomouc, B – atakovaná fronta, C – nepřátelské útočné baterie kanonů a hmoždířů, D – tábor c. k. armády pod velením pana polního maršálka von Daun dne 1. července 1758, jež vytáhla z Dobromilic, po pochodu pěti až šesti mil, čímž byli Prusové pohnuti k odchodu, E – tábor granátníků a karabiníků 5. července u Křelova, F – tábor c. k. hlavní armády 4. července 1758, G – Řepčín a Hejčín, dvě vesnice vypálené na počátku obléhání, H – pochod královských pruských trup přes Litovel do Litomyšle poté, když v noci před 2. červencem opustily pevnost Olomouc. Státní okresní archiv v Olomouci, Archiv města Olomouce, fond M 8-26 Sbírka map a plánů Olomouc, neinventarizováno, sign. II/1. http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=3CA525B3833D4D43AC621E0C13178F80&scan=1 Plán obléhání Olomouce. Tak se stalo v květnu 1758. Can. – kanony, Mors. – hmoždíře. Státní okresní archiv v Olomouci, Archiv města Olomouce, fond M 8-26 Sbírka map a plánů Olomouc, neinventarizováno, sign. II/3. – Na plánu jsou zakresleny část jihozápadní fronty bastionové pevnosti Olomouc s rameny řeky Moravy (bastiony VII až IX, Přední pevnůstka, Salzerovy reduty 2, 3), předměstská zástavba v předpolí pevnosti od osady Salzergut (Nové Sady) po osadu Wagenrüssel (Vozovka), jakož i schéma pruského zákopnického útoku na olomouckou pevnost ve směru na ravelin č. XXIX včetně popisu dělostřelecké výzbroje u jednotlivých postavení. Vpravo dole nad názvem plánu otisk razítka KAIS. KÖNIGL. MINEURS CORPS (Cís. král. minérský sbor), z čehož plyne, že plán vyhotovil neznámý příslušník minérského sboru dislokovaného v Olomouci. Státní okresní archiv v Olomouci, Archiv města Olomouce, fond M 8-26 Sbírka map a plánů Olomouc, neinventarizováno, sign. II/3. http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=45C7A63583A94859A7672369F439E00A&scan=1 Nárys města Olomouce, jak toto bylo roku 1758 Fridrichem, III. králem v Prusku násilně bombardováno a přesto nebylo porobeno. – Objasnění útoku: A – vytvoření zákopů; B – reduta; C – baterie první paralely, z níž bylo nejprvněji město ostřelováno; D – komunikace první linie; E – baterie 16 kanonů; F – baterie 10 kanonů; G – osm hmoždířů; H – druhá linie; I – komunikace druhé linie; K, M – práce k otevření třetí linie; L – třetí linie; N – demolované vesnice; O – brána Marie Terezie; P – Přerovská (spr. Hradská) brána; Q – kaple Panny Marie Pomocné; R – kaple sv. Kříže; S – stará zazděná brána; T – pruský obléhací sbor; V – Chorvati. – Poté, kdy byl pruský král spatřen, jak se blíží k olomoucké pevnosti, byla z císařsko-královské strany zbořena předměstí. 23. května byly sneseny všechny střechy. 29. nepřítel otevřel své zákopy a 30. započal se střelbou z kanonů. 14. června vyhodila bomba vržená z pevnosti do vzduchu nepřátelský sklad munice. 22. přišel do pevnosti oddíl 1 300 mužů a několika dělostřelců c. k. armády. Posádka podnikala rozličné výpady, přičemž nepříteli zatloukla mnoho děl. Husaři a Chorvati se často zmocňovali velké kořisti a zajatců. Ve městě často vznikal oheň. Nepřítel se svou prací dostal tak blízko k městu, že na něj bylo možno pálit z malé zbraně, přičemž se měšťané velice vyznamenávali se svými puškami a dvouhákovnicemi. Bez ohledu na obležení byly otevřeny dvě městské brány, jimiž bylo do města dodáváno k prodeji mnoho uherského dobytka a jiných potravin. 28. přišel nepřítel o velký transport. Dne 1. července přitáhla c. k. armáda k městu, přičemž současně nepřítel v pospěchu ustoupil a obléhání bylo ukončeno. Během třiatřicetidenního nepřátelského bombardování ze 46 čtyřiadvacetipalcových, 20 dvanáctipalcových a 18 šestipalcových kanonů bylo na město vrženo 77 356 kulí, z 27 hmoždířů 16 378 zčásti bomb, zčásti granátů, jakož i 1 370 košů s kamením a 16 karkasů [zápalných střel], čímž byly způsobeny velice značné škody. Naproti tomu z města bylo na nepřítele vypáleno 2 285 centnýřů [cca 128 t] prachu, 54 565 kusů kulí, 10 750 bomb a granátů, 338 zápalných kulí a 579 000 puškových patron. Z posádky byli zabiti tři důstojníci a 177 příslušníků mužstva a bylo zraněno 18 důstojníků a 482 příslušníků mužstva. Od 5. května do 4. července přišlo do města 625 pruských dezertérů. Po ukončeném obléhání sestávala garnizona ještě ze 10 448 mužů. Ve městě byla také na Dolním náměstí umístěna baterie 24 půlkartounů – znamení X, aby pro případ útoku a překonání bastionů byl nepříteli každý jeho krok zkomplikován. Státní okresní archiv v Olomouci, Archiv města Olomouce, fond M 8-26 Sbírka map a plánů Olomouc, neinventarizováno, sign. II/11. Na rubu plánu uvedeno: „Koupeno v roce 1929 za 80 Kč, Nešpor.“ http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=EED3EB0F1F974A9484D282C0707365D8&scan=1 Přesný nákres města a pevnosti Olomouce včetně královskými pruskými sbory uskutečněného útoku a od 27. května do 2. července prováděného obléhání. 1. Litovelská brána. 2. Brněnská [Terezská] brána. 3. Kateřinská brána. 4. Hradská brána. – Překlad legendy zleva doprava a shora dolů: Eröfnung der Trencheen den 27. May – otevření zákopů 27. května; St. Lazarus – špitál sv. Lazara; Schieshaus – střelnice; Laska – Lazce; Czernowir – Černovír; König. Preuss. Belagerungs Corp – královský pruský obléhací sbor; Jun. – červen; Closter Hradisch – klášter Hradisko; Weg von Brünn nach Olmütz – silnice z Brna do Olomouce; Powelcke Flus – potok Povelka, Neue Stift – Nové Sady; die Zawodda – Závodí; Kleine Ostrau – Malé Ostrovy; Grosse Ostrau – Velké Ostrovy; March Flus – řeka Morava; Der Kayser Weg nach Sternberg – císařská silnice do Šternberka. Dodatečně kolorovaná mědirytina vydaná v Norimberku Raspischovým knihkupectvím. Státní okresní archiv v Olomouci, Archiv města Olomouce, fond M 8-26 Sbírka map a plánů Olomouc, neinventarizováno, sign. I/26. http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=B05CCC9A96AF42BEBD50BC2422626EEE&scan=1

Chronologický přehled III

  • 5. 6. 1758 Velitel Olomouce generál Ernst Dietrich Marschall von Burgholzhausen povolil olomouckým měšťanům účast při obraně fortifikací.
  • 9. 6. Pruský král Friedrich II. přenesl svůj hlavní stan do Lutína a provedl inspekci pruských pozic, s jejímž výsledkem byl velmi nespokojen.
  • 10. 6. Byla dobudována druhá pruská paralela, propojená s první paralelou sapami (zalomenými zákopy).
  • 12.–13. 6. Pod velením polního podmaršálka Josipa Kazimira Draškoviće uskutečnili obránci pevnosti ve třech proudech úspěšný noční výpad do pruských pozic.
  • 16. 6. Rakouský polní maršálek Leopold říšský hrabě von und zu Daun přesunul svůj armádní sbor z Jevíčka mezi lvanovice a Brodek u Prostějova.