Obléhání Olomouce pruskou armádou v roce 1758

Od 4. května do 2. července 1758 obléhala neúspěšně Olomouc armáda pruského krále Fridricha II.

Prospekt cís.-královského hlavního města a pevnosti Olomouce na Moravě, jež byla pruskými sbory 10. května obležena, 31. byla poprvé ostřelována a bombardováma, což pokračovalo do 2. července, kdy jí bylo od nepřítele po vytrvalé píli a práci opět ulehčeno a pevnost byla šťastně jako nevinná 2. července 1758 osvobozena. 1. radnice, 2. Nová věž, 3. jezuité, 4. sv. Mořic, 5. františkáni, 6. voršilky, 7. dominikáni, 8. kateřinky, 9. sv. Blažej, 10. kapucíni, 11. dóm, 12. sloup Nejsvětější Trojice, 13. linie, 14. zahrada, 15. sklady, 16. hlavní útok a pevnostní baterie, královský pruský zákop a baterie, A. Tabulový vrch a první baterie, B. druhá, C. třetí, D. čtvrtá, E. pátá a 6. baterie, F. sv. Kříž, G. vstup do přibližovacích zákopů, H. císařská cesta, I. Terezská brána, K. – latríny. – Na rubu papírového listu vpravo nahoře perem psaný český text: „Nalezeno v cínovém válci v sousoší sv. Trojice při opravě roku 1926. V Olomouci 9. prosince 1926. V. Nešpor, archivář. “ Státní okresní archiv v Olomouci, Archiv města Olomouce, fond M 8-34 Sbírka obrazového materiálu a fotografií Olomouc, inv. č. 23. http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=6BD4CBF976D54CC18A4FFB944BDA3EE0&scan=1
Obléhání Olomouce v měsících květnu a červenci 1758. 1. Olomouc. 2. Pruský útok. 3. Řeka Morava. 4. Klášter Hradisko. Státní okresní archiv v Olomouci, Archiv města Olomouce, fond M 8-34 Sbírka obrazového materiálu a fotografií Olomouc, inv. č. 2466. http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=4B61A9DE685A42C6AA128A8EEB4D40A8&scan=1 Olomouc na Moravě. Představení královského města Olomouce na Moravě, jak toto bylo královskými pruskými trupami obleženo a bombardováno od 27. května do 2. července 1758 Překlad legendy: „Objasnění číslic: 1. Jeho královské pruské Veličenstvo, jak pohlíží na obléhání. 2. Jeho Excelence generálporučík (August Wilhelm) von Treskow (1720–1797). 3. Generál (spr. plukovník Franz von) le Noble (1707–1772). 4. Zřízené bombardování a oheň z moždířů. 5. Královští pruští lidé. 6. Výpady z pevnosti. Objasnění, kde tato pevnost byla nejvíce poničena: 7. Sv. Blažej. 8. Sv. Kateřina. 9. Kapucínský klášter. 10. Dominikánský klášter a kostel. 11. Jezuitský klášter a kostel. 12. Radnice. 13. Sv. Martin (spr. sv. Mořic). 14. Litovelská brána. Toto je poukázání na nejvýznamnější budovy, přičemž po celou dobu u nich se nacházející sousedstvo mělo stejné neštěstí, a také všechny vnější nebo pevnostní stavby byly takřka úplně zruinovány.“ Mědirytina zhotovená Johannem Martinem Willem (1727–1806) v Augsburgu. Státní okresní archiv v Olomouci, Archiv města Olomouce, fond M 8-34 Sbírka obrazového materiálu a fotografií Olomouc, inv. č. 22. http://digi.archives.cz/da/permalink?xid=31770A92564E11E2A941F04DA234000E&scan=1 Josef Freund: Prospekt c. k. hlavního města Olomouce, jak je toto viděno od jihu, tato pevnost byla pruskými sbory v roce 1758 10. května obležena, 31. června prvně ostřelována a bombardována, což trvalo do 2. července, kdy jí bylo od nepřítele po vytrvalé píli a práci opět ulehčeno a pevnost byla šťastně 2. července 1758 osvobozena. Kolorovaná mědirytina vložená mezi strany 122 a 123 Deníku obléhání Olomouce, jenž vedl farář u sv. Mořice Josef Jakub Friebeck (1728–1802). Státní okresní archiv v Olomouci, Archiv města Olomouce, fond M 1-1 Knihy, inv. č. 5714. http://vademecum.olomouc.eu/vade/permalink?xid=225EDF9C54A511E49A600025649FE690&scan=71#scan71 Franz Paul Findenigg (1726–1771): Ukončení pruského obléhání Olomouce roku 1758. Nedatovaná olejomalba, 69 × 122 cm, Heeresgeschichtliches Museum, Wien.

Veduty zobrazující pruské obléhání Olomouce v roce 1758

Zájem o pruské obléhání Olomouce v roce 1758 prokazuje řada grafických vedut různé kresebné a rytecké úrovně. Nalézají se mezi nimi veduta zhotovená augsburským mědirytcem Johannem Martinem Willem (1727–1806) v Augsburgu, jakož i dodatečně kolorovaná veduta olomouckého rytce Josefa Freund(t)a (též Freündt, Freindt, 1742–1807), syna Johanna Antona Freindta, po jehož smrti v roce 1779 převzal Josef Freund(t) otcovu ryteckou dílnu. Nedatovanou olejomalbu s touto tematikou o rozměrech 69 × 122 cm vytvořil rakouský malíř Franz Paul Findenigg (1726–1771).