Obléhání Olomouce pruskou armádou v roce 1758

Od 4. května do 2. července 1758 obléhala neúspěšně Olomouc armáda pruského krále Fridricha II.

Velké privilegium Marie Terezie, jež rozmnožuje a polepšuje znak města Olomouce

„My Marie Terezie, z boží milosti římská císařovna, německá, uherská, česká, dalmatská, chorvatská a slavonská etc. královna, arcivévodkyně rakouská, vévodkyně burgundská, Horního a Dolního Slezska, štýrská, korutanská, kraňská, markraběnka Svaté říše římské, moravská, burgavská, v Horní a Dolní Lužici, na kněžnu povýšená hraběnka habsburská, flanderská, tyrolská, z Görzu, vévodkyně lotrinská a barská, arcivévodkyně toskánská etc. Známo činíme otevřeně tímto listem jednomu každému, co takového Nám Naše královské město Olomouc v Našem dědičném Markrabství moravském nejponíženěji představilo a oč Nás poprosilo vzhledem k povinované a prokázané věrnosti a oddanosti při nepřátelském pruském obležení, odbyvším se v minulém roce. Ráčili jsme mu nejmilostivěji dovoliti, aby na věčnou paměť smělo moravskou orlici, uvedenou v jeho znaku, polepšit na hrudi iniciálovými písmeny Našeho nejvyššího jména M. T., jakož i zlatým řetězem, ovíjejícím srdeční štítek.

Když nyní tuto nejponíženější prosbu Našeho královského města Olomouce nejmilostivěji nahlížíme a přitom jsme obzvláště obeznamováni obráncem před obležením, ustanoveným komandantem v Olomouci, polním maršálkem svobodným pánem von Marschall, shodně jako ostatní tehdy tam ustanovenou a přítomnou generalitou, co vše magistrát a veškeré měšťanstvo po celé obležení kvůli své vůči Nám povinované a chované věrnosti a oddanosti bez výjimky denně snášelo, že také prokázalo veškerou chvalitebnou vytrvalost, jak mnoho ale muselo přispívat k ochraně a udržení tohoto místa, jsme rovněž nejmilostivěji pohnuti k tomu, abychom tímto nejmilostivěji městu Olomouci vyhověli a povolili na jeho hořejší prosbu, aby polepšilo moravskou orlici, jež je uvedena v jeho znaku, na hrudi netoliko iniciálovými písmeny Našeho nejvyššího jména, ale rovněž Jeho Veličenstva císaře, Našeho srdečně nejmilovanějšího pana manžela, to jest F. a M. T., dále srdečním štítkem, ovinutým zlatým řetězem, aby také smělo a mohlo tento znak, takto rozmnožený a polepšený, užívat po všechny budoucí časy v otevřených a uzavřených dopisech a písemnostech, jakož i ve všech jiných případech a příležitostech. A nařizujeme tímto všem a každým Nám podřízeným úřadům, vrchnostem a krajským hejtmanům, rovněž duchovnímu a světskému panstvu, jakož i všem ostatním obyvatelům Našeho dědičného Markrabství moravského, aby nechaly uvedené město Olomouci chvalně užívat tento výše uvedený znak, též aby mu ho neupíraly nebo v užívání nebránily, dále ještě aby nikdo druhému nedovoloval takto úmyslně činit, pokud je jednomu každému milé uvarovat se Naší císařsko-královské nejvyšší nemilosti. To míníme vážně.

Na potvrzení tohoto listu zpečetěno přivěšenou Naší císařsko-královskou a arcivévodskou velkou pečetí. Dáno v Našem hlavním a rezidenčním městě Vídni dvanáctého dne měsíce listopadu roku sedmnáctistého padesátého osmého, Naší říše devatenáctého.

Marie Terezie m. p.1
Jan hrabě Chotek m. p.
Ad mandatum Sacrae Caesareae regiae Majestatis proprium.2
Johann Christoph svobodný pán von Bartenstein, m. p.
F. Václav šlechtic von Pistrich m. p.“3

 

1 Manu propria, tj. vlastní rukou.
2 Tj. K vlastnímu pověření Svatého císařsko-královského Majestátu.
3 Státní okresní archiv v Olomouci, Archiv města Olomouce, Sbírka listin, inv. č. 1460. Německé znění privilegia publikovali Wilibald Müller, Geschichte der königlichen Hauptstadt Olmütz, Wien und Olmütz 1882, s. 242–243, a Johann Kux, Das k. k. priv. bewaffnete Bürgerkorps in Olmütz, Olmütz 1908, c. d., s. 124–125.