Historie olomouckého orloje II (1576‑1746)

Dokumenty o radničním orloji v Olomouci z let 1576–1746

RENOVACE OLOMOUCKÉHO ORLOJE V ROCE 1746

Během pruské okupace Olomouce od konce prosince 1742 do konce dubna 1743 byl radniční orloj poškozen, a tak městská rada v roce 1746 rozhodla, že při opravě věže radnice bude renovován též orloj včetně maleb. Hodinový stroj opravil Johann Gervasius Gerle († 1749) za 230 zlatých. Pasovský varhanář Johann Paul Weniger zřídil na orloji pozitiv (malé varhany), malířské práce byly svěřeny olomouckému baroknímu malíři Johannu Christophu Handkemu za částku 450 zlatých. Náklady na renovaci orloje byly vypočteny na 1 500 zlatých. Pro znázornění měsíčních fází bylo zhotoveno nové železné kolo s vyobrazením lidských tváří, místo portrétu císaře Leopolda I. zaujal portrét české a uherské královny Marie Terezie, zvonkohra byla opatřena 16 novými dřevořezbami andělíčků. Gotické fiály nahradily dva barokní baldachýny ukončené řezbami bust dvou římských imperátorů. Pod baldachýny se nacházely figury čtyř mužů – muž stojící z pohledu diváka zcela vpravo s provazem v levici zvonil na hodinový zvonek, když odbily čtyři čtvrti hodiny, poté byla odbita příslušná hodina. Následující muž – trubač vytruboval na trubku různé melodie. Další muž z pohledu diváka vlevo s kladívkem v pravici současně s odbíjením hodin tloukl tímto kladívkem do zvonku a konečně čtvrtý muž třímal v levici šňůru s dvanácti korálky a pravicí odpočítal současně s modlitbou jeden korálek za každou hodinu. Pod těmito muži se zprava doleva předváděly ve dvou etážích pohyblivé figury – v horní etáži Panna Marie s Ježíškem na oslu a sv. Josefem při útěku do Egypta a Adam a Eva pod rajským stromem s hadem, v dolní etáži vpravo figury sv. Tří králů se stabilní figurou Panny Marie s Ježíškem a vlevo figury sv. Jiřího a draka se stabilní figurou sv. Václava, otáčejícího hlavou ze strany na stranu podle pohybu kyvadla. Pro astronomickou část orloje byl nově zhotoven kalendářní číselník s kalendářem pro léta 1746 až 1849.

Zvonkohra hrála každou celou hodinu v závislosti na roční době čtyři různé melodie, poté trubač dotyčnou hodinu odtroubil a za zvuků hry na varhany, vybavených 57 píšťalami, 19 tóny a třemi rejstříky, se pohyblivé figury orloje daly do pohybu. Varhany hrály jednu ze čtyř melodií, jež zkomponoval ředitel kůru kostela sv. Mořice Raymond Keller a jež se rovněž střídaly podle ročních období.