Historie olomouckého orloje II (1576‑1746)

Dokumenty o radničním orloji v Olomouci z let 1576–1746

FRESKY JOHANNA CHRISTOPHA HANDKEHO VE VÝKLENKU OLOMOUCKÉHO ORLOJE

Součástí renovace olomouckého orloje byla obnova jeho malířské výzdoby, jíž se ujal vynikající olomoucký malíř Johann Christoph Handke. Jeho vlastnoruční popis této výzdoby, jakož i jedenáct skic fresek se dochovaly ve fondech Státního okresního archivu v Olomouci. Zatímco alegorické ženské figury sedmi svobodných umění, Píle, dvě hlavy antických filozofů a Apollón, Múza a Pegas po stranách a na klenbě výklenku orloje byly novými uměleckými díly, ponechal Handke fresky na ploše výklenku v původní, ovšem zrestaurované podobě. V dolní partii orloje tak byl z pohledu diváka vlevo nadále vyobrazen malíř v renesančním oděvu s okružím (velkým skládaným límcem) píšící nápis „ǢTERNITA[TI PINGO]“, tj. „PRO VĚČNOST [MALUJI]“ (nejednalo se tedy o Handkeho autoportrét), vpravo byl vypodobněn údajný tvůrce původního orloje stojící u desky, na níž bylo napsáno „Meister Hansz Pohl von der Oels 1422“, tj. „Mistr Hans Pohl z Olešnice 1422“, se svěrákem a s ozubeným kolem. Latinský nápis na soklu pod kalendářem s chronogramy udávajícími letopočty 1422, 1575 a 1746, tedy roky domnělého vzniku a dvou renovací orloje, sděloval:

REPARTITIONIS TEMPORIS SOLLICITA ANTIQVITAS IST
HOC OPVS FIERI FECIT
VETVSTATE RVENS SENATVS POPVLVSQVE OLOMVCENSIS
CONSERVAVIT CONTINVAVIT AC RESTAVRAVIT
ISTIS VERO PICTVRIS ET ORGANO DECOREM AVXIT ET EXORNAVIT
EXQUISITA HVIVSCE VRBIS DIRECTORII PRAESIDIS INDVSTRIA.
F. G. W.

 

PODÍLEM ČASU BYLA OTŘESENA STAROBYLOST.
TOTO DÍLO, HROUTÍCÍ SE STÁŘÍM, NECHALY VYHOTOVIT SENÁT A LID OLOMOUCKÝ,
ZACHOVALY JE, POKRAČOVALY V NĚM A OBNOVILY JE.
TĚMITO MALBAMI A VARHANAMI VPRAVDĚ ROZHOJNILA JEHO ZDOBNOST A VYZDOBILA JE
VÝJIMEČNÁ PŘIČINLIVOST PŘEDSTAVENÉHO DIREKTORIA1 TOHOTO MĚSTA.
Z[HOTOVILI JOHANN GERVASIUS] G[ERLE A JOHANN PAUL] W[ENIGER]).

Pod tímto nápisem bylo umístěno německé trojverší „Kunst und Fleisz/ Bringt Nutz und Preisz/ Wers versteht und weisz (Umění a píle/ přinášejí užitek a odměnu/ tomu, kdo chápe a ví)“, za nímž následovalo německé čtyřverší „Das Tadeln ist gar leicht/ In eines Andern Sachen,/ Doch kanns gemeiniglich/ der Tadler nicht nachmachen (Je snadná hana děl jiného,/ přece však hánce obvykle nedokáže nic dále učinit)“.

 

1 Statky města Olomouce tehdy spravovalo hospodářské direktorium, jež hradilo z jejich výnosu náklady renovace radničního orloje.