OKUPAČNÍ VOJSKA V OLOMOUCI 21. – 28. SRPNA 1968, ČÁST II.
Pátek 23. srpna 1968, sobota 24. srpna 1998
Tajemník OV KSČ Zdeněk Mička a předseda Okresního národního výboru v Olomouci Bohumil Macek byli sovětskými důstojníky donuceni přečíst do městského rozhlasu z budovy radnice rozkaz velitele sovětských vojsk dislokovaných v Olomouci, plukovníka N. S. Kuprijenka, o vyhlášení výjimečného stavu v Olomouci. Na základě jednání československých generálů přítomných v Olomouci – generálmajora Juraje Lalo, velitele silničního vojska Ministerstva národní obrany ČSSR a velitele olomoucké posádky, a jeho zástupce, generálmajora Michala Kričfalušiho (oba sloužili během 2. světové války v 1. československém armádním sboru v SSSR), upustil plukovník Kuprijenko od zákazu vycházení v nočních hodinách. Plenární zasedání OV KSČ nato rozhodlo, aby Olomouc byla vyhlášena na protest proti okupaci a omezování svobody obyvatelstva za „mrtvé město“, čímž se rozumělo „vylidnění všech ulic, prostorů a náměstí, omezení všech zbytečných pochůzek a srocování jednotlivců a skupin na jakémkoliv místě ve městě, zabezpečení klidného a nerušeného chodu práce v továrnách, úřadech a ústavech, plynulé a hladké zásobování obyvatelstva vším potřebným“. Provolání OV KSČ bylo v sobotu 24. srpna zveřejněno v 1. čísle letákových novin Hlas lidu – „zvláštního listu všech pokrokových občanů“. Vyšlo čtyřstránkové číslo obdeníku Stráž lidu, ale na přípravu dalšího čísla byla uvalena okupační cenzura: „Na velitelství, kam se musí nosit obtahy, sedí Ukrajinec a překládá veliteli. Kde je slovo Dubček, škrtá se článek hned.“ V 10 hodin dopoledne byla před budovou Vlastivědného ústavu (nyní Vlastivědného ústavu) v Olomouci na náměstí Republiky 6 uspořádána podpisová akce na podporu legálních stranických a státních orgánů ČSSR; po rozhlasové výzvě však byla tato akce ukončena. Stanice D–C–ABX vysílala v sobotu v 17.30 zprávu s odvoláním na vyprávění nejmenovaného sovětského důstojníka, že v olomouckém krematoriu byly zpopelněny tělesné pozůstatky sovětských vojáků, kteří zahynuli při dopravní nehodě, ale že sovětské velení vydalo oficiální zprávu, že byli zavražděni československými kontrarevolucionáři.