Správní komise města Olomouce

4. listopadu 1918 byl odvolán velitel olomoucké posádky, polní podmaršálek Walter rytíř Schreitter von Schwarzenfeld, na jehož místo byl jmenován podplukovník Václav Hradec. Dne 11. listopadu odstoupilo německé vedení olomoucké radnice v čele se starostou Karlem Brandhuberem a bylo nahrazeno správní komisí složené ze šestnácti Čechů a osmi Němců, vládním komisařem se stal Richard Fischer; první zasedání komise se uskutečnilo ve slavnostním duchu 17. listopadu v obřadním sále radnice.

Po převratu 28. října 1918 byly sečteny i dny pomníku císaře Františka Josefa I., díla vídeňského sochaře českého původu Antona Brenka. Dne 13. ledna 1919 rozhodla správní komise města, že k likvidaci starého režimu náleží odstranění sochy Františka Josefa I. z Horního náměstí, kterou „usneseno prodati“, 24. ledna pak „usneseno prodati bronzovou sochu císaře Františka Josefa I. s mramorovým podstavcem za 9 000 K firmě Havlíček a Plíhal s podmínkou, že kupující přenechají sochu Sdružení moravských umělců v Hodoníně za cenu 2 500 K“. Mocnářův pomník byl odstraněn 21. března 1919. Ironií osudu byl materiál z podstavce tohoto pomníku použit roku 1965 na podstavec pomníku spisovatelky Boženy Němcové od Vladimíra Navrátila (podstavec navrhl František Novák), pomník je umístěn v někdejším Janském stromořadí, dnešních Čechových sadech. Z radničního orloje zněly nadále místo melodie rakouské císařské hymny Zachovej nám, Hospodine, císaře a naši zem melodie české hymny Kde domov můj? a písně Moravo, Moravo, Moravěnko milá!, aspirující na moravskou hymnu.