Historie olomouckého orloje III (1747–1945)

Dokumenty o radničním orloji v Olomouci z let 1747–1945

OLOMOUCKÝ ORLOJ V LETECH 1918–1945

Vznik Československé republiky 28. října 1918 byl spojen s odstraňováním symbolů habsburské monarchie. Předně byl v Olomouci 21. Března 1919 demolován pomník císaře Františka Josefa I., o úpravě radničního orloje v republikánském duchu však bylo vedením města rozhodnuto až koncem roku 1925. Akademický malíř Jano Köhler (1873–10941) st. z Nenkovic u Kyjova v následujícím roce za honorář 35 tisíc Kč přemaloval fresky alegorií sedmera svobodných umění Johanna Christopha Handkeho, nově ztvárnil skupiny Olomoučanů v historických oděvech za balustrádami (vlevo s kostelem sv. Mořice, vpravo se sloupem Nejsvětější Trojice), hlavně ale nahradil vyobrazení panovnice Marie Terezie alegorií Moravy. V historických oděvech byli níže zpodobněni starosta Josef von Engel a druhý republikánský starosta JUDr. Richard Fischer. O mechanickou část orloje se postaral hodinář Antonín Štancl, německé názvy měsíců na astronomickém číselníku byly nahrazeny názvy českými. Místo německých melodií nadále z orloje zněly melodie české hymny zkomponované Františkem Škroupem (1801–1862) a melodie písně Moravo, Moravo, Moravěnko milá, kterou složil Ludvík rytíř z Dietrichů (1803–1858) a která aspirovala na moravskou hymnu. Celkem přišla oprava orloje v letech 1925–1926 na 50 tisíc Kč. Léta protektorátu Čechy a Morava poznamenala olomoucký orloj tak, že se na jeho písňovém repertoáru podílely melodie německých písní Kein schöner Land in dieser Zeit (Není krásnější země v tomto čase), jejíž nápěv vytvořil z nápěvů různých lidových písní Anton Wilhelm von Zuccalmaglio (1803–1869), Wir treten zum Beten – Altniederlandisches Dankgebet (Přistupujeme k modlitbě – Staroholandská děkovná modlitba), uveřejněná prvně Adrianem Valeriem (kolem 1570 –1625) a Freut euch des Lebens (Radujte se ze života), zkomponovaná Hansem Georgem Nägelim (1773–1836).