Nastoupení vlády rakouského císaře Františka Josefa I. (1848)

Dne 2. prosince 1848 v Olomouci po abdikacích rakouského císaře Ferdinanda I. a arcivévody Františka Karla převzal vládu nad Rakouskou říší císař František Josef I.

Johann Vinzenz Reim (1796–1858): Měšťanská střelnice v Olomouci. Kolorovaný lept datovaný 4. srpna 1842. Státní okresní archiv v Olomouci, Archiv města Olomouce, fond M-34 Sbírka obrazového materiálu a fotografií Olomouc, sign. VI/38, inv. č. 454
Střelecký terč na nástup císaře Františka Josefa I. 2. prosince 1848 v Olomouci. 1849. Olej na dřevě, 118,5 × 116 cm, signováno G. Kühn. Uprostřed terče se nachází planoucí srdce nad podstavcem s věncem růží, vavřínovou a dubovou ratolestí. Nápisy v českém překladu: na podstavci „Sláva nám přinesla 2. prosinec 1848“, na stupni podstavce „29. dubna“. Prapor za podstavcem nese nápis „VIVAT / FRANZ JOSEF.“. Vpravo od středu je namalována polozasutá postava muže se ztuhlou zaťatou pěstí. Při horním obvodu kruhového obrazu je umístěn text s chronogramem, v českém překladu: „Bouře doby rozechvěla naši hruď! Je to [zvolání] ,Ať žije!‘ hlasitější lásky, jak nejniternější věrností rozezněla naše rty.“ V rozích čtyřboké desky se opakuje motiv pazourku s plameny – dekor řetězu Řádu zlatého rouna. Vlastivědné muzeum v Olomouci, inv. č. O-2384. Foto Pavel Rozsíval. Císařský terč. 1849. Olej na dřevě 118 × 119,5 cm., signováno G. Kühn. Uprostřed plochy se nachází prsní štítek císařského orla s korunou a Řádem zlatého rouna. Dole je vyobrazena krajina s keři a stromy, připojen je nápis kurzívou – v českém překladu „13. května 1849“, při horní části kruhového obvodu je umístěna císařova dedikace „Bodrým a věrným obyvatelům Mého hlavního města Olomouce“. V rozích jsou umístěny zkřížené vavřínové a dubové snítky. Vlastivědné muzeum v Olomouci, inv. č. O-2386. Foto Pavel Rozsíval. Hold císaři Františku Josefovi I. 1849. Olej na dřevě, 129 ×125 cm, nesignováno. V ose topolové aleje se nachází tamburový podstavec s pánví, na níž je množství hořících srdcí, výše je umístěn štítek císařského znaku s korunou a Řádem zlatého rouna. Souběžně s částí obvodu kruhového pole obrazu běží text s chronogramem, v českém překladu: „Pevné věrnosti nejčistší láskyplný svazek nás vede nejniterněji k provolání: Sláva našemu milovanému dobrému císaři Františku Josefovi!.“ Vlastivědné muzeum v Olomouci, inv. č. O-2387. Foto Pavel Rozsíval. Averz a reverz stříbrné medaile k předání vlády Františku Josefovi I. v Olomouci dne 2. prosince 1848, podle návrhu Konráda Langeho, Vídeň 1853. Medaile byla ražena rovněž ve zlatě. Vlastivědné muzeum v Olomouci. Johann Nepomuk Friedrich (1817–1875): Císař František Josef I. v uniformě polního maršálka, dekorovaný ruským Imperátorským řádem sv. Jiří, velkohvězdou Vojenského řádu Marie Terezie a velkošerpou; v pozadí veduta Olomouce od východu. Olej na plátně z roku 1854. Vlastivědné muzeum v Olomouci. Otmar Oliva: Pamětní deska olomouckého arcibiskupství. 1996. Bronzová patinovaná deska o rozměrech 130 × 75 cm se nachází na hlavním průčelí arcibiskupského paláce, při čelním pohledu na budovu je umístěna vlevo od hlavního vchodového portálu. Deska nese nápis v monumentální kvadratické kapitále: „ARCIBISKUPSTVÍ OLOMOUCKÉ“, „STAVBA DOKONČENA V ROCE 1669•/ DŮM BISKUPŮ A OD ROKU 1777 / ARCIBISKUPŮ OLOMOUCKÝCH•/ 1848–1849 SÍDLO RAKOUSKÝCH CÍSAŘŮ / 2•12•1848 SE ZDE VZDAL TRŮNU / FERDINAND V•VE PROSPĚCH / FRANTIŠKA JOSEFA I•/ 1921–1923 A 1948 –1961 ZDE ŽILI / ANTONÍN CYRIL STOJAN / A / JOSEF KAREL MATOCHA / ARCIBISKUPOVÉ SVATÉ POVĚSTI•/ 20–22•5•1995 / ZDE POBÝVAL PŘI SVATOŘEČENÍ / JANA SARKANDRA A PANÍ ZDISLAVY / PAPEŽ JAN PAVEL II•“ Foto S. Mareš, 2012. Nápisová pamětní deska v Trůnním sále arcibiskupského paláce v Olomouci týkající se změny v obsazení rakouského císařského trůnu 2. prosince 1848. Foto Zdeňka Kuchyňová. Latinský text na nápisové pamětní desce v Trůnním sále arcibiskupského paláce v Olomouci týkající se změny v obsazení rakouského císařského trůnu 2. prosince 1848. Český překlad: NA ZBOŽNOU A VĚČNOU PAMĚŤ ABDIKACE, JÍŽ FERDINAND, NEJLASKAVĚJŠÍ Z PANOVNÍKŮ, PŘINUCEN POLITICKÝMI TURBULENCEMI K ODCHODU, V TÉTO BUDOVĚ VLOŽIL ÚCTYHODNÉ ŽEZLO RAKOUSKÉHO CÍSAŘSTVÍ DO RUKOU SVÉHO NEJVZNEŠENĚJŠÍHO SYNOVCE FRANTIŠKA JOSEFA I., ABY UPEVNIL SPOJENÝMI SILAMI OTŘÁSAJÍCÍ SE ZÁKLADY RAKOUSKÉ VLÁDY, NECHAL ZŘÍDIT MAXMILIÁN JOSEF, KNÍŽE ARCIBISKUP OLOMOUCKÝ. IV. [DNE] PŘED PROSINCOVÝMI NONAMI MDCCCXLVIII [2. PROSINCE 1848] Vitrážové okno v olomouckém kostele sv. Mořice s motivem předání vlády Františku Josefovi I., zhotovené v roce 1908 na základě obrazu Adolfa Rabenalta z roku 1876.

Císařské adieu

12. dubna 1849 přijel do Olomouce na dvoudenní návštěvu excísař Ferdinand I. s chotí, omezili se na návštěvu divadla a arcibiskupa. Těsně před odjezdem z Olomouce se František Josef I. objevil 2. května 1849 spolu se svým otcem, arcivévodou Františkem Karlem, na městské střelnici. Pro císaře byly připraveny tři terče, dochované dodnes ve sbírkách Vlastivědného muzea v Olomouci. Vznešení návštěvníci vypálili po pěti ranách do terčů a zapsali se do střelecké knihy. V noci ze 4. na 5. května 1848 František Josef I. Olomouc bez slůvka rozloučení opustil, čímž nemálo rozhořčil místní demokraty. Císařský dvůr setrval v Olomouci až do 26. května 1849.

VÝBĚR Z ODBORNÉ LITERATURY

  • Heinrich svobodný pán von SUNSTENAU: Olmütz im Jahre 1848. Olmütz 1858.
  • Jurende’s Mährischer Pilger, 37, 1850, s. 77–85.
  • Josef Alexander von HELFERT: Die Thronbesteigung des Kaisers Franz Joseph I. Prag 1872.
  • Josef Alexander von HELFERT: Vznik ministerstva Schwarzenbergo-Stadionova. Osvěta, roč. 1891, č. 12, s. 1066–1067.
  • Jiří FIALA: Císařská abdikace a intronizace v Olomouci. Ročenka Státního okresního archivu v Olomouci, (22) 1994, č. 3, s. 141–153.
  • Miloslav ČERMÁK: Císařská Olomouc v roce 1848. In: Kroměřížský sněm 1848–1849 a tradice parlamentarismu ve střední Evropě / Der Reichstag von Kremsier 1848–1849 und die Tradition des Parlamentarismus in Mitteleuropa. Kroměříž 1998, s. 245–253.
  • Otto URBAN: Kroměřížský sněm. Praha 1998.
  • Jiří FIALA: Královské městské divadlo v Olomouci za „Jara národů“ roku 1848. Pramenná studie. Bohemica Olomucensia. Litteraria. Roč. 2009, č. 1, s. 102–131, 219–220.
  • Markéta DOLÁKOVÁ: František Josef I. v Olomouci. „Neníť tomuto dni rovného rovného, neboť v Olomouci jest dnes Rakousko.“ Výstava ke 100. výročí úmrtí císaře. Koncepce výstavy a texty: Markéta Doláková. Olomouc 2016.
  • Martin KUČERA: Neznámý olomoucký malíř Adolf Rabenalt (1819–1892). Střední Morava, vlastivědná revue, roč. 22, č. 41 (2016), s. 39–53
  • Martin KUČERA: Heimerleho akvarel s námětem předání vlády v Olomouci. Střední Morava, vlastivědná revue, roč. 22, č. 42 (2016), s. 124.
  • Martin KUČERA: Nastolení Františka Josefa I. na rakouský trůn. K pohnutému osudu a autorství znovunalezeného obrazu z olomoucké radnice. Zprávy Vlastivědného muzea v Olomouci. Společenské vědy. Č. 312 (2016), s. 48–65.
  • Kroměřížský sněm (online), dostupné z www: https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10150778447-historie-cs/318281381940010