Figurální artefakty orloje

Figury oživující olomoucký orloj, vysoké 70–75 cm, navrhla a vymodelovala sochařka Marie Svolinská, na sádrových modelech pracovali také její studenti na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kteří pro některé postavy posloužili i jako živé předlohy (sochař Olbram Zoubek – Diskař, sochařka a Zoubkova manželka Eva Kmentová – Házenkářka, podle sdělení Olbrama Zoubka však Kmentová stála modelem pro Matku s dítětem v náručí). Figury nato vyřezal do lipového dřeva olomoucký řezbář Bohumil Zemánek a údajně je polychromoval Karel Svolinský. Horní patro se dvěma otvory je osazeno statickými, stále viditelnými figurami. Vlevo kladivy odbíjejí kovář a jeho pomocník v souzvuku čtvrti hodin, celé hodiny odbíjí jen pomocník. V pravém otvoru stojí u notového stojanu klarinetista a trumpetista, jejichž ruce se původně během více než půlhodinové polední produkce zvedaly s nástroji k ústům těchto hudebníků za zvuků píšťal hrajících pastorálu zkomponovanou Vladimírem Lablerem, varhaníkem v olomouckém kostele sv. Mořice, sbormistrem a ředitelem hudební školy (1847–1914) – nyní i po restaurování všech figur orloje v letech 2019–2011 nejsou ruce hudebníků mobilní. Nato se dvanáct figur ve spodním patře se při zvucích tří lidových hanáckých písní zvonkohry otáčí na dvou točnách se šesti paprsky umístěných ve dvou otvorech. Jsou to vlevo Tkadlena s cívkami příze v náručí, Řezník brousící si sekáček, Úředník s kloboukem v pravici a se složenou aktovkou v levici, Matka s dítětem v náručí, Bednář v zástěře s teslicí (bednářskou sekerou) a hoblíkem v rukou a Sportovec – Diskař s diskem v rukou, vpravo Hospodyně s konvičkou na mléko a nákupní taškou, Kopáč s krumpáčem a lopatou na rameni, Zedník kladoucí lžící maltu na cihlu, Kovář v kožené zástěře s kladivem a kleštěmi, Zahradník opírající se o rýčem a otírající si předloktím pot z čela a Sportovkyně – Házenkářka (též Volejbalistka) s míčem drženým v podpaždí. Při zvonkohře počínající melodií písně Za Náměšťó na kopečko zpočátku roztáčejí obě točny s figurami proti sobě, poté se točí levá točna, za zvuků melodie písně Daleká, šeroká je cesta po Holomóc se točí pravá točna, a když zní melodie písně Vrbe se nám zelenajó, opět se otáčejí obě točny proti sobě. Celou produkci ukončuje trojí zakokrhání kohouta, jenž třikrát pozvedne křídla – tato figura, upevněná na kovové mřížce ve středu mezi otvory s postavami, byla zhotovena z pozlaceného plechu ve zlatnické dílně Waltera Linka. Dřevěné polychromované figury, opravované v dubnu 1966, byly v září 2009 až březnu 2010 restaurovány v ateliéru akademického malíře a restaurátora Jiřího Látala v Litomyšli; vzhledem k chybnému technologickému postupu bylo nutno v červnu 2010 výsledek práce restaurátora reklamovat, takže oprava figurální části orloje byla dokončena až v dubnu 2011.