Zvonkohra

Komisionální prohlídka zvonkové hry olomouckého orloje 19. července 1950 dospěla k závěru, že tato část orloje vyžaduje rekonstrukci, a poněvadž se do konkurzu na její opravu nikdo nepřihlásil, ujali se jí dva členové Moravské filharmonie – varhaník a varhanář Antonín Schindler a hudebník a hudební nástrojař Josef Harna. Šestnáct zvonů zvonkohry s laděním od A 1 po Fis 3 bylo ponecháno, kladiva byla opatřena v zájmu zkrácení a změkčení doteku se zvony mosaznými čepičkami. Ponechány byly též serpent (ozvučná část hracího zařízení hadovitého tvaru) a válec se šesti melodiemi složenými Vladimírem Lablerem, na němž byly doplněny trsací hroty. Nově bylo vyrobeno čerpací zařízení, měchy a rozvody do píšťal, mechanismus píšťalové hry a regulační záklopka. Antonín Schindler též navrhl nové ozubené kolo pro hlas kohouta a akustický panel v podobě dřevěné lastury. Do kovového válce zvonkohry o průměru 80 cm s 11 468 děrami vsadil A. Schindler 428 kolíčků, díky jimž hraje zvonkohra melodie tří hanáckých písní – 1. milostné písně Daleká, šeroká, 2. kolední písně (z pásma koled Královničky) Vrbe se nám zelenajó a 3. baladické písně O Náměšča na kopečko. Hudební mechanismy napojil na hodinový stroj orloje hodinář Konrad Schuster, jenž rovněž zhotovil výše uvedené ozubené kolo pro hlas kohouta a akustický panel vestavěný do prostoru hudební části orloje.