Zákon ze dne 21. února 1946 o obnovení univerzity v Olomouci
33. schůze Prozatímního Národního shromáždění Republiky československé, svolaná ve čtvrtek dne 21. února 1946 ve 14 hodin, projednala jako 1. bod svého programu Zprávu výboru kulturního o vládním návrhu zákona (tisk 176) o obnovení university v Olomouci (tisk 187). Zpravodajem byl poslanec za Československou sociální demokracii prof. MUDr. Jan Bělehrádek, rektor Univerzity Karlovy v Praze, jenž sdělil poslancům toto:
„Slavná sněmovno!
Vyhovujíc mnoha vážným hlasům, usnesla se vláda dne 9. listopadu minulého roku na vypracování osnovy zákona o obnovení univerzity v Olomouci. Tato osnova byla předložena sněmovně a přidělena kulturnímu výboru v tisku čís. 176. Univerzita v Olomouci byla založena nejprve jako jezuitská kolej roku 15701 a dva roky na to byla potvrzena císařem Maxmiliánem II.2 Je tedy naší druhou nejstarší univerzitou po Univerzitě Karlově. Prošla velmi pestrou historií, ale v minulém století byly její fakulty jedna po druhé rušeny, až na konec zbyla pouze fakulta teologická a univerzitní Studijní knihovna. Zákon, jejž vláda navrhuje, má odčiniti tuto křivdu Rakousko-uherské říše.3
Další důvody, které mluví pro obnovu univerzity v Olomouci, jsou tyto:
Univerzita Karlova i brněnská Univerzita Masarykova jsou přetíženy, a to nejen dnes, kdy je mimořádný nával posluchačů, zaviněný poměry poválečnými, nýbrž byly přetíženy již před válkou, kdy počet našich univerzit a ostatních vysokých škol nedosahoval stavu, jaký přísluší národu naší kulturní úrovně, srovnáme-li jej s počtem vysokých škol jiných vzdělaných národů. Tento nedostatečný stav trvá vcelku i dnes. Projevuje se hlavně velkou překrveností našich vysokých škol, zejména fakult lékařských, právnických, ale též filozofických. Samozřejmě příliš veliký počet studentů připadající na jednu učitelskou sílu nemůže prospívat vysoké úrovni studia, neboť i pro vysokou školu platí jako didaktická zásada co nejtěsnější a nejhojnější osobní styk mezi učitelem a žákem. Toho nelze dosáhnouti v přeplněných učebnách, cvičebnách a klinikách, a Československo se tím dříve a i dnes nepříznivě odlišuje od jiných států s pokročilou univerzitní kulturou, zejména od Sovětského svazu, Británie a Spojených států severoamerických. Kromě toho je nebezpečí, že přelidněné vysoké školy se stávají střediskem přebujelého politického života akademického, jehož formy pak někdy vybočí z mezí žádoucích pro zdravý a prospěšný politický život akademické mládeže. Proto je zdravou myšlenka decentralizace vysokých škol, která zároveň hoví zásadě regionalismu v kulturním životě národa.
Olomouc se hodí znamenitě za středisko obnovené univerzity. Je to město, které při své zeměpisně ústřední poloze není zatíženo velkým průmyslovým ruchem a které si vždy zachovalo ráz města vysoce kulturního nejen svými historickými památkami a tradicí, nýbrž i čilým ruchem vědeckým. Neztratilo nikdy zcela, ani za Rakouska, ráz bývalého univerzitního střediska. Zejména lékařské vědy byly pěstovány v Olomouci se značným úspěchem, zvláště v celém údobí první republiky. V Olomouci fungovalo několik vědeckých a kulturních společností dobré úrovně a pracovalo tam vždy několik badatelů evropské pověsti. Byly zde pěstovány i vědy přírodní, filozofie a ovšem teologie, která byla soustředěna na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě.
Podle vládního návrhu má být obnovená univerzita nazvána Univerzitou Palackého. Bude tím vzdána vhodně pocta tomuto rodáku moravského Valašska, jehož dílo mělo tak pronikavý vliv nejen na naši vědu, nýbrž i na celou naši národní kulturu. Palackého univerzita nemá býti zřízena celá najednou, nýbrž postupně podle hospodářských možností státu a podle poměrů osobních v naší vědecké obci. Nejdříve bude k fakultě bohoslovecké, jež si má zachovati své dosavadní jméno Cyrilometodějské fakulty, připojena fakulta lékařská. Jsou pro to dobré předpoklady, poněvadž olomoucká zemská nemocnice je slušně vybavena, má výbornou pověst a některá z jejích oddělení jsou vedena profesory a docenty Masarykovy univerzity v Brně. Stačí doplniti tuto nemocnici o některé menší kliniky a zříditi dvě posluchárny vedle několika ústavů pro teoretické obory. Teprve později by byly připojeny též fakulty právnická a filozofická, tak aby Palackého univerzita byla kompletní v roce 1948, kdy budeme slavit 600. výročí založení Karlovy univerzity v Praze. Avšak úplné vybavení olomoucké univerzity je rozvrženo na dobu aspoň 10 let. Přírodovědecká fakulta v Olomouci zřízena nebude, protože taková fakulta se nalézá v Brně a kryje potřebu přírodovědy pro zemi moravskoslezskou.4 Kromě toho by byla fakulta přírodovědecká spojena s velkým nákladem, jakožto fakulta nejdražší.
Sociální poměry studentstva budou podle vládní důvodové zprávy obstarány zřízením studentské koleje a menzy v objektech, které již k tomu byly vybrány. Obnovení lékařské fakulty v Olomouci si vyžádá náklad něco přes 10 milionů korun pro tento rok a asi 5 milionů ročně v dalších letech. Není to náklad vysoký, srovnáme-li jej s nákladem na jiné vysoké školy a zejména přepočítáme-li jej na jednoho posluchače. Běžný omyl, že vysoké školy jsou drahé, lze opraviti, srovnáme-li takto vypočítaný náklad na vysokých školách a na různých školách nižšího typu. Ukáže se, že pro univerzitu je tento náklad poměrně malý.
Vláda připravila návrh tohoto zákona po zralých přípravách v rámci povšechného plánování, které se bude týkati nejen hospodářského života, nýbrž i života kulturního. Touto širokou základnou své kulturní politiky se vláda přimyká ke kulturně politickým zásadám již běžně prováděným v jiných pokročilých zemích, zejména v Sovětském Svazu a v Británii.
Kulturní výbor, uváživ všechny tyto důvody, usnesl se ve své schůzi dne 20. února jednomyslně doporučiti sněmovně, aby vládní návrh zákona o obnovení univerzity v Olomouci byl přijat beze změny. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.
Přistoupíme k hlasování.
Osnova má tři paragrafy, nadpis zákona a úvodní formuli.
Poněvadž není pozměňovacích návrhů, dám o celé osnově hlasovati najednou podle zprávy výborové. (Námitky nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to je s jejími třemi paragrafy, nadpisem zákona a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím Prozatímní Národní shromáždění přijalo tuto osnovu zákona podle zprávy výborové ve čtení prvém.“5
Text zákona
Zákon ze dne 21. února 1946 o obnovení univerzity v Olomouci.
Prozatímní Národní shromáždění Republiky československé, chtějíc odčiniti nepřátelské akty rakouských vlád proti starobylé univerzitě olomoucké, usneslo se na tomto zákoně:
§ 1. Starobylá univerzita olomoucká se obnovuje v plném rozsahu jako československá státní univerzita v Olomouci s fakultami bohosloveckou, právnickou, lékařskou a filozofickou a bude se nadále nazývati Univerzita Palackého.
§ 2. Fakultě bohoslovecké se ponechává pojmenování Cyrilometodějská fakulta bohoslovecká.
§ 3. Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr školství a osvěty.6
1 Kolej řádu Tovaryšstva Ježíšova (jezuitů) byla založena v Olomouci již roku 1566.
2 Stalo se tak 22. prosince 1573.
3 C. k. Františkova univerzita v Olomouci byla zrušena jako celek s výjimkou C. k. teologické fakulty v roce 1860, tedy během existence Rakouské říše – Rakousko-uherská říše vznikla až následkem rakousko-uherského dualismu v roce 1867.
4 Zatímco lékařská fakulta a filozofická fakulta zahájily svou činnost již v roce 1946, přičemž do filozofické fakulty bylo začleněno biennium (dvouletí) přírodních věd, samostatná přírodovědecká fakulta vznikla roku 1958 a právnická fakulta byla obnovena až v roce 1991.
5 Prozatímní Národní shromáždění, Stenoprotokoly, dostupné z www: http://www.psp.cz/eknih/1945pns/stenprot/033schuz/s033001.htm.
6 Zákon byl vyhlášen pod č. 35/1946 Sb. a účinnosti nabyl 4. března 1946.