Jan, král český, potvrzuje...

JAN, KRÁL ČESKÝ, POTVRZUJE OLOMOUCKÝM OBČANŮM PRIVILEGIUM ČESKÉHO KRÁLE VÁCLAVA II. Z ROKU 1291 TÝKAJÍCÍ SE VÝJIMKY Z PLACENÍ MÝTA V LITOVLI A KOJETÍNĚ A JEJICH JURISDIKCE NAD POZEMKOVÝM MAJETKEM A DALŠÍCH SVOBOD

My Jan, z Boží milosti král český a polský a hrabě lucemburský. Je důstojné a spravedlivé, abychom dobrotivě naslouchali modlitbám našich věrných, které vyvěrají z čistoty víry, tak i z horlivosti v úctě k Nám a s přízní je připustili k milosti našeho dobrotivého vyslyšení. Nechť skrze tuto listinu jak všichni současníci, tak i potomci seznají, že naši milovaní věrní měšťané olomoučtí nám předložili jedno privilegium blahé paměti pana Václava, kdysi krále českého a našeho nejmilejšího tchána a předchůdce, které jim bylo řečeným králem milostivě poskytnuto, pokorně a oddaně nás žádajíce, abychom jim ze své obvyklé dobrotivosti ráčili toto privilegium obnovit, uznat platným a potvrdit. Navíc toto privilegium nebylo ani zrušeno, ani zfalšováno, ani vymazáno, ani porušeno, ani v žádné části zneplatněno, ale zůstává ve své prvotní a neporušené podobě.¹ Aby pro příště o jeho platnosti panovala větší jistota, nechali jsme do naší listiny vložit jeho znění, a to od místa: „My Václav atd.“ až po „Dáno v Olomouci léta Páně 1291, čtvrtého dne před dubnovými kalendami, v první indikci²“. My vskutku vnímáme upřímnost oddanosti a věrnosti, kterou nám trvale prokazovali výše zmínění olomoučtí měšťané, i nyní prokazují, a jak doufáme, chvályhodně i v budoucnosti budou prokazovat, a přejeme si, aby všechno i jedno každé výše zmíněné tím více zdůrazněné přetrvalo, čím pevněji bude chráněno naší záštitou. Jsouce tedy nakloněni prosbám těchto měšťanů, výše zmíněné privilegium a všechno v něm obsažené považujeme za platné a ze své milostivé královské autority a z naší spolehlivé vědomosti prohlašujeme za platné, obnovujeme, potvrzujeme, záštitou této listiny potvrzujeme a z plnosti své královské moci rušíme jakýkoliv nedostatek, pokud by jej snad někdo z nějaké příčiny nalezl v řečeném privilegiu nebo v tom, co je v něm obsaženo. Přejeme si a z téže autority rozhodujeme, aby výše zapsané znění řečeného privilegia bylo vloženo do této listiny a aby skrze všechno získalo sílu trvalé platnosti a sloužilo jako plně důvěryhodný dokument a důkaz, a to jak před soudem, tak mimo něj, a to i tehdy, kdyby se nikdy neobjevilo výše zmíněné původní privilegium, a aby ani nebylo vyžadováno a aby nebylo jakkoliv nutné toto původní privilegium předkládat. Na důkaz toho jsme nechali vystavit tuto listinu a přikázali ji potvrdit pečetí Našeho Majestátu. Dáno v Brně skrze ruce ctihodného Jana, kanovníka pražského, olomouckého a vyšehradského chrámu, našeho milovaného protonotáře. Léta Páně tisícího třístého osmnáctého, osmého dne před zářijovými idami,³ osmého roku naší královské vlády.

¹ Listina krále Václava II. z 10. dubna 1291 je dostupná na internetových stránkách Z olomouckých archivů na adrese https://archivy.olomouc.eu/archivy/detail-archivalie/20540.
² Indikce je číslo z patnáctiletého cyklu přiřazené k jednotlivým rokům křesťanského letopočtu.
³Idy (lat. Idus) označují v březnu, květnu, červenci a říjnu 15. den, v ostatních měsících 13. den. Výpočet pro x Idus se provádí podle toho, který den jsou v daném měsíci idy – k 15 nebo 13 přičte 1 a odečte číslo před idami (x). VIII. zářijové idy: 13 + 1 − 8 = 6. září.