Obnovení olomoucké univerzity (1946)

Dne 21. února 1946 byla v Olomouci obnovena univerzita s názvem Univerzita Palackého

Slavnostní otevření Univerzity Palackého v Olomouci

Záměr slavnostně otevřít Univerzitu Palackého dne 17. listopadu 1946, tedy o Mezinárodním dni studentstva, se nepodařilo realizovat vzhledem k časové náročnosti příprav tohoto aktu. Mimo jiné bylo třeba zhotovit hlavní univerzitní insignie – žezlo a řetěz rektora (veškeré insignie staré olomoucké univerzity s výjimkou žezla a řetězu děkana a řetězu proděkana teologické fakulty byly předány Leopoldo-Františkově univerzitě v Innsbrucku). Na zhotovení nových rektorských insignií byla vypsána veřejná sbírka, organizovaná na základě návrhu šéfredaktora olomoucké pobočky ČTK Františka Hadravy Svazem obcí a měst oblasti olomoucké ve dvanácti politických okresech střední a severní Moravy, mj. též prostřednictvím dobrovolného odevzdání jedné koruny československé při výdeji potravinových lístků. Žezlo podle návrhu Jaroslava Horejce zhotovila firma Jana Mňuka v Mohelnici, řetěz navržený arch. Břetislavem Štormem ze Všenor u Prahy s medailí zobrazující Františka Palackého (autorem medaile byl akademický sochař Vincenc Makovský) byl proveden firmou Karla Ziegelheima v Olomouci. Rektorské insignie byly slavnostně předány Univerzitě Palackého zástupci ONV Olomouc-venkov a Ústředního národního výboru města Olomouce v neděli 17. listopadu 1946 v sále Reduty, přičemž prvně zazněly slavnostní fanfáry zkomponované Jaroslavem Kvapilem z Brna a znělka od prostějovského skladatele Vladimíra Ambroze. Prorektorský řetěz byl zhotoven až v roce 1948, prorektor a děkan CMTF UP prof. ThDr. František Cinek byl tedy zřejmě během slavnostního otevření UP instalován ministrem školství a osvěty do prorektorské funkce zavěšením děkanského řetězu CMFT UP. Standartu Univerzity Palackého, provedenou podle návrhu arch. Břetislava Schorma vyšívačkou M. Nedomovou z Olomouce, daroval Univerzitě Palackého 5. prosince 1946 Svaz vysokoškolského studentstva (jako první nosič standarty UP, dekorovaný šerpou v barvách standarty, účinkoval medik Miroslav Vykydal). Olomouckým krejčím Josefem Šarapatkou bylo ušito 10 talárů (pro rektora, prorektora, čtyři děkany a čtyři pedely) podle návrhu arch Josefa A. Šálka z Brna. Jako datum oficiálního otevření obnovené olomoucké univerzity byl stanoven den 21. únor 1947, tj. výročí přijetí příslušného zákona. Průběh slavnostního dne je již na www stránkách Z olomouckých archivů popsán v rámci návštěv prezidenta ČSR Edvarda Beneše v Olomouci (https://archivy.olomouc.eu/archivy/detail-archivalie/20926), zde doplňujeme obrazovou dokumentaci a vylíčení této mimořádné události z pera ředitele Archivu UP Pavla Urbáška; zpřístupňujeme rovněž dobový filmový dokument Palackého odkaz a amatérské filmové záběry z prvních olomouckých majáles v květnu roku 1947:

„Vlastní slavnostní akt se konal v sále olomoucké Reduty. Slavnostnímu shromáždění dominovali prezident Československé republiky Edvard Beneš s chotí Hanou a předseda vlády ČSR Klement Gottwald s chotí Martou; přítomni byli i dva premiérovi náměstci, Zdeněk Fierlinger a Petr Zenkl. Ke společenskému lesku zajisté přispěla také přítomnost šesti československých ministrů, patnácti poslanců Ústavodárného národního shromáždění, jednoho primátora, dvanácti rektorů, dvaadvaceti děkanů, pěti velvyslanců (Belgie, Norska, Polska, Švédska, SSSR, Francie, Jugoslávie, Číny) a třinácti vyslanců (Belgie, Norska, Polska, Švédska, Švýcarska, Holandska, Dánska, Bulharska, Mexika, Itálie, Iránu, Argentiny a Řecka). Hlavní projev pronesl prezident republiky, následně promluvil rektor UP J. L. Fischer, jehož dekoroval rektorským řetězem tehdejší ministr školství a osvěty Jaroslav Stránský. Slavnostní raut proběhl v arcibiskupské rezidenci. Uspořádat tabuli pro více než 250 prominentních účastníků vskutku nebylo v době přídělového systému jednoduché. Ministerstvo výživy sice uvolnilo pro potřeby UP mimořádný příděl masa, másla, cukru, vajec a umělého tuku, ale hlavní tíha v zajištění potřebných poživatin spočinula na bedrech jednotlivých příznivců olomoucké univerzity. A tak ,sponzoři‘ svezli do arcibiskupského paláce krocany, vajíčka, kávu, čaj, ovocné šťávy i desítky kilogramů prvotřídní svíčkové a telecího masa. Aby housky i rohlíky náležitě křupaly, musela firma Otto Siegl prostřednictví UP požádat Okresní úřad ochrany práce, aby jí udělil povolení pracovat v noci z 20. na 21. února. Také nápoje získala Univerzita Palackého darem – čepoval se Prazdroj a ve štíhlých číších jiskřilo jihomoravské bílé i červené víno, které ochotně dodalo ovocnicko-vinařské družstvo Vinopa z Velkých Pavlovic. Mimochodem – předseda tohoto družstva a poslanec tehdejšího parlamentu František Štambacher seděl v Redutě vedle Václava Havla, otce našeho prvního polistopadového prezidenta.“1

1 Pavel Urbášek: Obnovení olomoucké univerzity. Žurnál UP, roč. 15, č. 18, 17. března 2006, s. 8.