Rudolf I. Habsburský neprodleně po bitvě na Moravském poli překročil se svým vojskem moravské hranice a na jižní Moravě se zdržoval až do počátku října 1278, kdy odtáhl k Čáslavi – zde ve vojenském táboře byla uzavřena dohoda, podle níž připadly Čechy na pět let Otovi Braniborskému (asi 1246–1299), poručníku nezletilého českého krále Václava II. (1271–1305), a Morava na stejnou dobu Rudolfovi I. Habsburskému. Vládu na severní části Moravy poté svěřil Rudolf I. Habsburský olomouckému biskupovi Brunovi ze Schaumburku (asi 1205–1281) a na její jižní části basilejskému biskupovi Jindřichovi z Isny (1222–1278) jako svým místodržícím.

Během pobytu na Moravě vystavil Rudolf I. konfirmační listiny významným moravským městům a jednomu slezskému městu, jimiž potvrdil, popřípadě i rozšířil jejich dosavadní privilegia. V originálech se dochovaly pouze listina pro Olomouc, vydaná 20. září 1278 v Rudolfově táboře u Ivančic, a listina pro slezské město Hlubčice (nyní Głubczyce v Opolském vojvodství, Polská republika), vydaná 28. září 1278 v Rudolfově táboře u Rosic. Listiny pro Znojmo a Brno jsou uvedeny ve sbírce formulářů (vzorů listin) vzniklé v Rudolfově kanceláři mezi léty 1278–1281. Znění listin pro Přerov a Pohořelice publikoval moravský stavovský zemský archivář Antonín Boček (1802–1847) ve IV. svazku moravského diplomatáře (Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae IV, Olomucii 1845, s. 219–220), regest (výtah obsahu) listiny pro Jihlavu otiskl editor V. svazku diplomatáře Josef Chytil (Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae V, Brunae 1850, s. 266–267). Vzhledem k tomu, že Antonín Boček fabrikoval pro moravský diplomatář listinná falza a že zdroje listin pro Přerov a Pohořelice, udávané Bočkem, se nepodařilo nalézt, jsou tyto listiny pokládány za nedůvěryhodné; regest Rudolfovy listiny pro Jihlavu je jednoznačně Bočkův padělek.

Kromě konfirmace všech dosavadních výsad a statků prodloužil Rudolf I. Habsburský městu Olomouci osvobození od daní a dávek, jež město na dobu jednoho roku získalo od krále Přemysla Otakara II. (písemný doklad o tom, pokud vůbec existoval, se nedochoval), o další rok, na deset let zbavil panovník olomoucké měšťany povinnosti platit na říšském území cla a mýta, udělil jim mílové právo na vaření a prodej piva (tj. monopol na tento produkt do vzdálenosti 7,5 km od města), a olomouckým Židům nařídil, aby se na zemských i městských břemenech podíleli touž měrou jako ostatní měšťané.

Literatura

KREJČÍKOVÁ, J.: Rudolf Habsburský a moravská města v letech interregna 1278–1283. In: Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity – Studia minora Facultatis philosophicae Universitatis Brunensis, C 32, 1985, s. 150–159.

JAN, L.: Vznik zemského soudu a správa středověké Moravy. Brno 2000, s. 212–214.