Václav II. (nar. 27. září 1271 v Praze, zemř. 21. června 1305 tamtéž), šestý český a první polský král z dynastie Přemyslovců, byl synem českého krále Přemysla Otakara II. a jeho druhé manželky Kunhuty. Když Přemysl Otakar II. padl 26. srpna 1278 v bitvě na Moravském poli (u obce Dürnkrut v Dolních Rakousích), stal se poručníkem sedmiletého Václava Ota V. Braniborský, jenž ho odvezl do Braniborska. Vlády v českých zemích se Václav II. ujal ve svých dvanácti letech, samostatně vládl od roku 1290, kdy nechal popravit svého otčíma Záviše z Falkenštejna. Se svou první manželkou Gutou Habsburskou (1271–1297) měl Václav II. čtyři syny a šest dcer, ve druhém králově manželství s Eliškou Rejčkou (polsky Ryksa Elżbieta 1288–1335) se narodila jedna dcera. Z Václavových levobočků je znám zejména Jan řečený Volek (kolem 1290– 1351), od roku 1334 až do své smrti olomoucký biskup. Nástupcem Václava II. byl Václav III., narozený v Praze 6. října 1289 a zavražděný v Olomouci 4. srpna 1306.

Václav II. pobýval v Olomouci často, jak lze soudit podle listin, které tu zpečetil. První doložená králova návštěva se uskutečnila kolem 29. srpna 1284, kdy Vác¬lav II. potvrdil děkanu Budislavovi dvůr v Břuchotíně, postoupený vikářem Matou. 28. září 1287 věnoval Václav II. olomoucké kapitule během svého pobytu v Olomouci půdu před hradem Olomoucí, 13. října téhož roku dal král v Olomouci vystavit listinu pro litovelského fojta Jindřicha, syna někdejšího olomouckého fojta Bedřicha. Další králův pobyt v Olomouci je datován 23. srpna 1289 listinou pro slezského vévodu Bolka. Dne 17. ledna 1791 uzavřel Václav II. v Olomouci s opolskými vévody Měškem a Boleslavem smlouvu o vzájemné pomoci, 26. února 1291 Václav II. po příjezdu z Brna vydal v Olomouci listinu pro město Litovel, pak cestoval do Opavy. Olomouc také zřejmě tehdy sloužila jako shromaždiště vojska určeného k tažení na Krakov proti brzeskému, sieradzkému a sandomierzskému knížeti Vladislavu Lokýtkovi (1261–1333, od 20. ledna 1320 polský král Vladislav Lokýtek I.).

Dne 10. dubna téhož roku 1291 byl král Václav II. opět v Olomouci, jak dokládá listina jím zde vystavená a dodnes dochovaná ve fondu Listiny Archivu města Olomouce, uloženém ve Státním okresním archivu v Olomouci. Král osvobodil toto město od placení mýta v Litovli a v Kojetíně, potvrdil mu mílové právo a udělil městským statkům správní imunitu a městu vlastní soud (Olomouc se tak stala plnoprávnou vrchností vůči svým poddaným), povolil rovněž poddaným z okolních šlechtických a církevních statků stěhovat se do Olomouce. Do Prahy se Václav II. z Olomouce vrátil před 15. dubnem 1291.

Dne 2. března 1292 stvrdil Václav II. v Olomouci založení kostela v Hranicích na Moravě. Při další návštěvě Olomouce 27. listopadu 1294 obnovil Václav II. privilegia kláštera cisterciaček v Tišnově u Brna a osvobodil klášter od různých břemen, při olomouckém pobytu 9. dubna 1298 dal vystavit dvě listiny pro kostel ve Vojnovicích. Naposledy navštívil Václav II. Olomouc kolem 30. srpna 1302, kdy tu udělil komendě johanitů v Hlubčicích patronát nad místním kostelem.

Odkaz

Literatura

• MARÁZ, K.: Jezdecké pečeti ve fondu Státního okresního archivu v Olomouci. In: Ročenka Státního okresního archivu v Olomouci 3 (22), Olomouc 1994, s. 155–180.
• CHARVÁTOVÁ, K.: Václav II. Král český a polský. Praha 2007.
• Codex diplomaticus et epistolaris Regni Bohemiae. Tomi VII, fasciculus sextus, Inde ab A. MCCLXXXIII usque ad A. MCCCVI. Sigilla continens. Condidit Gustavus Friedrich. Continuaverunt Jindřich Šebánek et Sáša Dušková. Edidit Karel Maráz. Brunae 2013.
• JAN, L.: Václav II. Král na stříbrném trůnu. 1283–1305. Praha 2015.